Šejnostovy medaile i jeho Větrný zámek na Křemešníku

Začal ji podle návrhu věhlasného architekta Kamila Hilberta stavět v roce 1930 sochař a medailér Josef Šejnost. Rodák z Těšenova u Horní Cerekve (1878) jej spolu se svou rodinou využíval jako letní sídlo a snad tam plánoval (stejně jako to má v úmyslu současný majitel) zřídit muzeum svých prací. Stavba však nebyla dokončena, Šejnost 9. února 1941, tedy přesně před sedmdesáti lety, v Praze umírá.

Na věži Větrného zámku sedí sedm skleněných havranů jako připomínka známé pohádky. A v jedné z místností stojí i samotným Šejnostem zhotovená kachlová kamna. Provozování živnosti kamnářské bylo totiž prvním vysvědčením mladého, později tak slavného umělce po absolvování tříletého studia na bechyňské keramické škole. Toho plně využil na hradě Bouzově, kde pro řád německých rytířů provedl rekonstrukci gotických a renesančních kamen. Po získání stipendia se dostává na vytouženou uměleckoprůmyslovou školu a stává se Suchardovým a Preislerovým žákem. Po studijních cestách do Itálie se rozhodl pro tvorbu medailérskou, v níž dosáhl virtuozity. Jeho dílo je velmi rozsáhlé, čítá na tři sta prací. Mimo medailí, kterých vytvořil více než dvě stě, jsou to plakety, pamětní desky a drobné plastiky. Šejnost byl tvůrcem i známého svatováclavského dukátu, pamětní desky Karla Havlíčka Borovského v Humpolci či soch medvědů na mostě zámku v Novém Městě nad Metují.

Úvodní foto: Větrný zámek, foto: www.slavnestavby.cz

Autor: Pavel Kryštof Novák