SERIÁL: Hledáme předky na Vysočině - Archiv v Třeboni. Rody v Ostružně / Zprávy - Vysočina

Nejstarším z českých internetových archivů je ten, který spustil v roce 2007 archiv v Třeboni. Je také nejrozsáhlejší, co se dat týká – obsahuje nejen matriky, ale i soupisy poddaných, které mohou pomoci sledovat rodinu před vznikem matrik, kroniky obcí, jež často obsahují velmi podrobnou obecní historii a také informace o jednotlivých domech a jejich majitelích.
Prohlížeč matrik (a ostatně všech archivních materiálů) je ze všech českých archivů uživatelsky nejpříjemnější. Registrovaným uživatelům nabízí řadu funkcí navíc, které práci s materiálem dále usnadňují – záložky, poznámky, indexace matrik a další.
Prohlížení matrik je velmi dobře uděláno. Základní popis matriky podává přehled, které obce jsou v dané knize obsaženy. Záložka Prohlížení zobrazí okno s matrikou, přičemž při orientaci v matrice nám výrazně pomůže záložka Náhledy, která zobrazí zmenšené stránky z matrik, díky čemu můžeme rychleji najít, na které straně začíná určitá část matriky.
Jednou z velmi oceňovaných součástí digitálního archivu v Třeboni je zeměpisný rejstřík, který pomáhá v orientaci v archivních fondech. Je možné vyhledávat podle názvu lokality, a to jak v českých, tak i německých názvech. V přehledné tabulce je zapsán okres, kam místo spadá, nebo farnost, pod kterou najdeme matriční knihy. Detail lokality pak obsahuje odkazy na konkrétní knihy, ve kterých je obec uvedena – na matriky, soupisy poddaných, kroniky, případně další zdroje, které jsou pro lokalitu dostupné.
Digitální archiv obsahuje i další pomůcky pro badatele, především slovníky, které pomohou v orientaci v matrikách. Celý archiv je navíc plně k dispozici v českém, anglickém i německém jazyce, což je výhoda pro zahraniční badatele. Registrovaní uživatelé mají možnost stažení snímků z matrik ve formátu PDF, založení nové diskuze ke konkrétnímu snímku (pokud například mají problém záznam přečíst).
Do budoucna archiv plánuje zveřejnění sčítání lidu a následně pozemkových knih a urbářů pro jednotlivá panství. Plány archivu jsou rozhodně úctyhodné a vzhledem k jeho dosavadní práci je jasné, že nezůstane jen u výše zmíněných fondů.

Rody v Ostružně

Ostružno (v matrikách často psáno jako Wostružno) najdeme v severní výspě okresu Havlíčkův Brod. Je to nevelká obec, v minulosti měla jen málo domů i obyvatel (např. v roce 1848 zde Palacký zaznamenává 244 osob v 29 domech). Nejstarší matrika farnosti Běstvina, kam Ostružno patřilo duchovní správou, začíná rokem 1700. Zde v rozmezí let 1700 až 1705 najdeme příjmí Karabáček, Krátký, Náprava a Smutný.
Léta 1750 až 1755 jsou už na příjmení v Ostružně trochu bohatší. Ze starých příjmí se tu neopakuje ani jedno, zaznamenáme zde příjmí Dvořák, Jilemka, Kotil, Kromel, Misař, Němec, Novotný, Prchal, Procházka, Pustina, Suk, Sumec, Tichý, Tlamka, Uřídil a Vavruška.
O dalších padesát let později už mělo Ostružno 24 domů a žily zde rodiny s příjmením Babinský, Bárta, Bečkovský, Brůna, Cikrt, Dvořák, Filip, Jelínek, Klema, Kolář, Krátký, Mejstřík, Němec, Pustina, Seidl, Smutný, Stýblo, Šindelář, Uřídil, Vaněk a Veselý.
V polovině 19. století se zde opakují příjmení Bečkovský, Brůna, Filip, Jelínek, Kolář, Krátký, Němec, Uřídil a Vaněk. Nově potkáme příjmení Bartoň, Berger, Hájek, Jeřábek, Klimkáček, Kodeš, Lašek, Musil, Musílek, Pátek, Pospíšil, Uher, Vašíček, Vojtěch, Volenec a Žižka. Poslední matrika, která je ještě dostupná v archivu, končí rokem 1890. Posledních pět let znovu vidíme příjmení Bečkovský, Brůna, Dominik, Filip, Kodeš, Krátký, Mejstřík, Musil, Němec, Novotný a Smutný. Z dříve nepřítomných jmen narazíme na jména Boháček, Coufal, Guth, Hanousek, Hortenský, Hospodka, Kratochvíl, Mrázek, Pátek, Pleskal, Růžička, Skokan nebo Svoboda.
Pokračovat budeme obcemi Nadějov (JI), Šašovice (TR) a Špinov (ZR).