Svěřenské fondy jsou v kurzu

Svěřenské fondy jsou stále častěji skloňovaným termínem. Zajímat se o ně začíná i běžná veřejnost. V čem tkví jejich výhody a jak se zakládají?


Co je svěřenský fond

Svěřenský fond zjednodušeně vlastní sám sebe. Z původního majetku svého zakladatele je vyčleněn ke zvláštnímu účelu. Zakladatel k původnímu majetku pozbývá vlastnických práv.

Typické je pro něj to, že získává samostatnost a řídí se vlastními pravidly, nespadá tedy například do dědického řízení. Svěřenský fond však nenabývá právní subjektivitu a není právnickou osobou. V minulosti také patřila k výrazným přednostem fondu anonymita, dnes je nicméně povinné fondy evidovat.

Ve fondu figurují tři osoby, a to zakladatel, správce a tzv. beneficient. Jak již bylo řečeno, zakladatel poskytne svůj majetek. Správce je následně povinen se o svěřenský fond starat.

Beneficient je osobou, které plynou z fondu výhody, případně získá v čase majetek. Výše benefitu se uvádí ve smlouvě, vyplácí se s frekvencí roční nebo měsíční. 

Kdy se využívají svěřenské fondy

Fondy lze využívat pro účely veřejné i soukromé. Svěřenské fondy se tak mohou uplatnit v rodině, pakliže vlastník majetku chce ustanovit, jakým způsobem má rodina s majetkem nakládat.

Svěřenský fond může tedy být alternativou dědictví či závěti. V takovém případě bývají do fondu nejčastěji vyčleňovány nemovitosti. Je vhodný i pro jiná aktiva, využívá se pro obchodní podíly.

Výhodou svěřenského fondu v tuzemském právu je především jeho značná flexibilita. Spravovat jejich prostřednictvím lze i rozsáhlý majetek. Stejně vhodné jsou rovněž pro správu korporátních struktur.

Důvodem pro založení fondu v zahraničí bývá taktéž daňová optimalizace, v Česku je však tento aspekt spíše neutrální. Dále lze fond využít pro případné snížení rizik plynoucích z investování a v neposlední řadě například i zajištění veřejně prospěšné činnosti.

K čemu slouží rejstřík svěřenských fondů

V Česku funguje rejstřík svěřenských fondů od roku 2018. Tuto evidenci ustanovila jako povinnou novela občanského zákoníku. Dnem zápisu do evidence svěřenských fondů také fond oficiálně vzniká.

Rejstřík byl vytvořen především za účelem prolomení anonymity. Identifikovány jsou v rejstříku také všechny tři osoby, tedy obmyšlený, správce (vymezení jejich počtu i způsobu jednání) i zakladatel.

V rejstříku se definuje rovněž majetek, kterým je fond tvořen, účel fondu, jeho označení i identifikační číslo, den vzniku a zániku a počet správců.

Tato povinnost má však pro samotné fondy i výhodu. Již je jasně definováno, že fond vznikl, nemusí tedy svou existenci dále prokazovat například pro jednání s bankou či jinou spolupracující firmou.

Odborníci proto předpokládají, že toto usnadnění činnosti svěřenských fondů povede v konečném důsledku ke zvýšení zájmu o ně.

Jak se svěřenský fond zakládá

Založení svěřenského fondu probíhá rozhodnutím zakladatele, přičemž rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu.

V tzv. statusu, který dále definuje potřebné náležitosti fondu, musí být zejména uveden správce fondu. Důležité je taktéž sem zaznamenat beneficienta, který je nazýván také jako obmyšlená osoba.

Stejně tak je podstatný účel založení svěřenského fondu. Vymezit by se měl i majetek, který se do fondu náleží. Neměl by chybět také údaj o době trvání fondu a podmínky pro plnění.

Status musí být též vyhotoven formou notářského zápisu. Jeho složitost určuje i cenu založení fondu. V případě, že je potřeba promyslet zevrubně budoucí osud fondu, pochopitelně bude celý proces náročnější nejen časově, ale i finančně.

Fotogalerie

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář

Další články z rubriky

SZO

Hlavní zprávy