Pamětníci listopadových událostí mluvili v pátek 9. října na vernisáži výstavy Listopad 1989 o svých vzpomínkách na revoluci v malém městě.
Tomáš Holenda zažil revoluci jak v Havlíčkově Brodě, tak i v Praze, a je přesvědčený, že pro lidi v malém městě je revoluce vždy obtížnější. Praha je výrazně anonymní a díky tomu si kdokoli může stoupnout do demonstrujícího davu a nikdo ho nepozná.
"Když si Havlíčkova mládež v květnu 89 stoupla před Havlíčkův dům s transparentem Havlíčkova mládež zdraví 1. máj, tak to od nich bylo obrovské hrdinství, protože je všichni znali a oni se tím veřejně přihlásili k protestu," říká Tomáš Holenda.
A listopadové události mladou generaci stále lákají, což se projevilo i jejím značným zastoupením na vernisáži.
"Já jsem sice úplně jiná generace a tak si ani neumím představit, co všechno oni nevědí. Spousta z nich je v zajetí určitých ideologických desinformací, a proto věřím, že je důležité se vracet k pramenům a k pamětníkům," říká Jan Schneider, který havlíčkobrodské demonstrace také zažil na vlastní kůži.
Oba pamětníci se ale shodují, že přestože polistopadové dění se často nevyvíjelo podle jejich představ, mají na revoluci a věci s ní spjaté pozitivní vzpomínky.
Autor: Anna Chudobová