Velikonoce mnozí slaví přesně podle tradic, jiní si užívají nadílky nasbírané do košíků a někteří flegmaticky, nebo dokonce vůbec. Vyplynulo to z ankety mezi třebíčskými studenty.
Velikonoce jsou nejvýznamnějšími svátky křesťanské církve spojenými s památkou umučení a vzkříšení Ježíše Krista. Slavily se už v době předkřesťanské a navazovaly na židovský svátek – pesach, což je památka vysvobození Židů z egyptského zajetí. Pohané tak vítali jaro a začátek zemědělských prací. Křesťané se na Velikonoce připravují čtyřicet dní v postní době. V tomto svatém týdnu, který nyní prožíváme, mají jednotlivé dny své názvy.
Na Zelený čtvrtek v mnoho jídelnách dostanete k obědu špenát, ale den přísného postu je až na Velký pátek. Zelený čtvrtek je připomínka Kristovy poslední večeře a ustanovení Nejsvětější svátosti a také kněžství. V tento den se také v katedrálách světí oleje, které se pak během roku používají při udělování svátostí. Při večerních bohoslužbách myje kněz ministrantům nohy, stejně jako Ježíš kdysi myl nohy svým učedníkům. Velký pátek připomíná ukřižování Ježíše a neslouží se ani mše svatá. Lidé se scházejí pouze k uctívání kříže.
Následuje Bílá sobota, kdy se večer konají velikonoční vigilie. Světí se oheň a také paškál – velikonoční svíce. Noc ze soboty na neděli je nazývána Velkou nocí a tady můžeme také najít původ slova Velikonoce. Neděle – Boží hod je vyvrcholením, protože si křesťané na celém světě připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Anketa mezi třebíčskými studenty o tom, jak slaví Velikonoce a proč si myslí, že se vůbec slaví.
Eliška Kudrnová: Velikonoce slavím doma s rodinou. U nás se dodržují zvyky jako hrkání, pomlázka i barvení vajíček. Slaví se Kristovo zmrtvýchvstání.Spolupráce: Kamila Sedláčková
Autor: Eva Fruhwirtová