V Chaloupkách se učili v zahradě

Účastníci řeší aktivitu Dilema nad vlaštovčím hnízdem

Lovení v rybníčku, poznávání vodních živočichů

V pátek po úvodním slovu Květoslavy Burešové, pracovnice Chaloupek a dlouholeté zastánkyně školních zahrad, čekalo na účastníky netradiční seznámení při aktivitě Čaje z celého světa. Aktivitu z chaloupecké dílny předvedl Martin Kříž, programový vedoucí střediska.

V sobotu na účastníky čekalo sedm praktických aktivit z publikace Učíme se v zahradě, které předvedli samotní autoři. Téměř všechny probíhaly venku v zahradě nebo v okolí střediska. "Účastníci nebyli jen pasivními posluchači, do aktivit se zapojovali v roli žáků. Kromě dobrého nápadu na zpestření výuky si tak odnesli i pedagogické zkušenosti, jak v průběhu dané aktivity pracovat s dětmi, jaké reakce od nich se dají očekávat, na co být připraven apod.," popsala Iveta Vorlíčková ze střediska Chaloupky.

O historii školních zahrad a vůbec školství od dob středověku velmi poutavě vyprávěl více jak dvě hodiny František Morkes z Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze.

Debata nad Éčky v potravinách

Sobotu zakončila Emilie Strejčková z Toulcova dvora v Praze, která s účastníky besedovala na téma Odcizování dětí přírodě. "Při řešení tohoto problému mají právě školní zahrady nezastupitelnou roli," dodala Iveta Vorlíčková.

Neděle přinesla aktivity do zeměpisu, chemie a výchově ke zdraví. Nejprve si účastníci sami na zahradě vytvořili model České republiky, pak pobesedovali o éčkách v potravinách a nakonec si vyměnili zkušenosti z výuky chemie o přírodních indikátorech.

"Seminář využilo několik účastníků také ke konzultaci ke své zahradě. Zkušenosti Květoslavy Burešové a dalších účastníků s využitím školní zahrady jsou nejlepším startem pro ty, kteří chtějí využívat pro výuku nejen moderně a podle hygienických norem zařízené učebny, ale také tu nejbližší přírodu v okolí školy," uzavřela Iveta Vorlíčková.

Autor: Milan Pilař