Vědci pracují na vydání Korespondence Karla Havlíčka

„Pracovali jsme a budeme i nadále studovat v mnoha archivech a muzeích, ale přesto nám mohlo něco důležitého uniknout. Prosíme proto o upozornění na nejrůznější dopisy či další prameny, které by byly pro náš projekt potřebné,“ žádá o spolupráci za vědecký tým Magdaléna Pokorná z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Vydání Korespondence Karla Havlíčka připravuje tým editorů od počátku roku 2012 v rámci pětiletého projektu Grantové agentury České republiky. „Karel Havlíček patří k stěžejním osobnostem české historie. Jeho dílo a životní cesta symbolickým způsobem vypovídají o té fázi českého národního hnutí, která formulovala politický program a začala ho prosazovat. Korespondence je významným pramenem jak pro poznání historie, tak i pro poznání dobového jazyka a dobových norem jazykové komunikace,“ vysvětluje jazykovědec Robert Adam některé z důvodů souborného vydání Havlíčkovy korespondence. a totiž zatím nebyla nikdy vydána v úplnosti. „Jediný velký soubor Havlíčkovy korespondence vyšel zásluhou Ladislava Quise v roce 1903. V průběhu 20. století byl doplňován, například zásluhou M. Novotného a B. Nováka, dílčími výsečemi zejména rodinné korespondence a několika čtenářskými výbory. Dosavadní edice zahrnovaly vždy jen určitý okruh adresátů. Žádná z nich není moderní kritickou edicí, mnoho dopisů bylo vydáno jen časopisecky, mnoho nebylo vydáno vůbec,“ dodává Robert Adam. Ten je řešitelem projektu a s ním spolupracují historička Magdaléna Pokorná a historik Petr Píša a jazykovědci-bohemisté Karel Komárek a Lucie Rychnovská a bohemogermanista František Martínek. Iniciátorkou prací a vědeckou redaktorkou edice je literární historička Jaroslava Janáčková. S týmem spolupracují také studenti a doktorandi zejména z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, pro které je tato práce konkrétní a velmi podnětnou zkušeností.
Vedle edičního zpracování projde Havlíčkova korespondence všestrannou jazykovědnou analýzou a interpretací. „Mimoto se pokusíme s její pomocí rekonstruovat „svět“ Karla Havlíčka: prohloubit znalosti o osobách, místech a institucích, o nichž je v dopisech zmínka, rekonstruovat sociální sítě, do nichž byl Havlíček zapojen, zmapovat recepci a dobovou reflexi Havlíčkovy publicistické a politické činnosti, tak jak se odráží v dopisech,“ uzavírá Magdaléna Pokorná.

Autor: Milan Pilař