Vysočina řekla poslední s Bohem Ivanu Martinu Jirousovi

Ivan Martin Jirous, humpolecký rodák, básník, kunsthistorik a publicista, hlavní osobnost českého undergroundu opustil ve svých 67 letech 9. listopadu svou milovanou Prahu i Vysočinu a zamířil tam, odkud není návratu. Stovky jeho přátel i ctitelů ho doprovodily na zelenou zahradu v Kostelním Vydří, vzdálenou pouhé dva kilometry od jeho známého statku ve Vydří Prostředním.

Za rakví šla zarmoucená manželka Juliana, dcery Františka a Marta s rodinou. V kostele se s ním rozloučil jménem básníků Jiří Kuběna, který mimo jiné řekl: „Jirousův pohřeb připadá – nikoliv náhodou – na dny výročí listopadového převratu, o který se na vlastní kůži s bezpříkladnou statečností zasloužil… Jeho bezpečným rozcestníkem byl vždycky kříž a ten mu ukazoval k místu proměnění srdce, Království Chudého – Staré Říši, a odtud ho i provázel jako jediná, nikdy neopuštěná jistota celým jeho heroickým životem… Jirousovy nejlepší básně jsou modlitby člověka na mučidlech. Za všechno díky!“ zakončil Jiří Kuběna.
Smuteční kázání pronesl celebrující kněz P. Ladislav Heryán, jemuž přisluhoval P. František Lízna. První z jmenovaných pak na svou kytaru zahrál Martinu Jirousovi nad hrobem za zpěvu mnohých přítomných Hlavsovy Muchomůrky bílé.
Pohřbu se mimo dvou ministrů Karla Schwarzenberga a Alexandra Vondry, zúčastnili i četní herci, zpěváci a disidenti. Prezidenta Václava Havla zastupoval jeho bratr Ivan.

Autor: Pavel Kryštof Novák