Vysočině letos chybí 168 mm srážek. Průtoky některých toků dosahují jen 10 až 40 procent normálu

Vysočina se druhým rokem potýká s výrazným nedostatkem srážek. Za prvních devět měsíců roku 2026 dosáhl jejich deficit podle Kraje Vysočina 168 milimetrů. V přepočtu na plochu to znamená, že na každém hektaru půdy chybí přibližně 1 700 metrů krychlových vody.

Nejhorší situace je na Žďársku a ve východní části regionu. Sucho se projevuje poklesem hladin podzemních vod i nižšími průtoky řek. Některé obce, které využívají mělké místní zdroje, už musely zajistit náhradní zásobování obyvatel pitnou vodou. Nedostatek vláhy navíc zasahuje také do hospodaření na rybnících a komplikuje podzimní výlovy.

Podzimní déšť zatím hlubší vrstvy půdy nedoplnil

Září bylo na Vysočině dalším srážkově podprůměrným měsícem. Krátké deště zvlhčují především svrchní vrstvu půdy, zatímco do větších hloubek proniká jen omezené množství vody. V půdě do hloubky přibližně 40 centimetrů se situace dočasně zlepšila, v hlubších vrstvách však sucho přetrvává. Současný stav zhoršuje také nedostatek srážek z předchozího roku.

Průtoky vodních toků na Vysočině dosahují pouze 10 až 40 procent dlouhodobého průměru a na řadě míst se blíží hranici hydrologického sucha. Nejzranitelnější jsou menší potoky a říčky. Na větších tocích pomáhají průtoky částečně udržovat vodní nádrže.

Vodárenské nádrže zatím mají zásoby, část vody se odpařuje

Přestože je vody v krajině málo, vodárenské nádrže mají podle kraje zatím dostatečné zásoby. Při pokračujícím suchu by měly pokrýt odběry do konce roku 2026. Významnou roli však hraje také odpařování vody z jejich hladin. Například z vodárenské nádrže Mostiště se během letošních letních měsíců odpařovalo až 150 litrů vody za sekundu. Nádrž leží na horním toku Oslavy ve Žďárských vrších a patří k důležitým vodním zdrojům regionu. Základní informace o vodním díle zveřejňuje také Povodí Moravy.

Sucho posouvá výlovy, o doplnění vody rozhodne zima

Nedostatek vody komplikuje také tradiční podzimní výlovy rybníků. Některá rybářství posouvají jejich termíny blíže k zimě a čekají na ochlazení a vydatnější srážky. Sucho ovlivňuje nejen chov ryb, ale také přípravu jejich distribuce na vánoční trh.

Pro doplnění vodních zdrojů bude důležité především množství srážek během podzimu a zimy, zejména sněhu. Sněhová pokrývka funguje jako přirozená zásobárna vody. Při postupném tání se voda uvolňuje po delší dobu a má více příležitostí pronikat do půdy a doplňovat podzemní zdroje. Jednorázové deště nemusí chybějící sníh plně nahradit.

Radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Andrea Peňáz uvedla, že kraj průběžně sleduje stav vodních zdrojů i půdní vláhy. Za rozhodující označila množství srážek a sněhu v nadcházejícím podzimním a zimním období. Pokud by se situace vyvíjela nepříznivě, kraj je podle ní připraven stav vyhodnocovat a hledat vhodná opatření.

Kraj letos podpořil vodohospodářské projekty 132,2 milionu korun

Kraj Vysočina dlouhodobě podporuje projekty, které mají zmírňovat dopady sucha a nerovnoměrného rozložení srážek. Prostřednictvím Fondu Vysočiny poskytuje dotace z programů Stavby ve vodním hospodářství a Projektová příprava ve vodním hospodářství. Podpora se zaměřuje na zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod a ochranu před povodněmi a suchem.

V roce 2026 kraj z těchto programů poskytl celkem 132,2 milionu korun. Investice do vodohospodářské infrastruktury jsou jedním z nástrojů, jimiž region reaguje na problémy s vodou. Další vývoj sucha však bude záviset také na tom, kolik srážek přinese nadcházející zima.