Záchodové myšlení

Tereza Grafnetterová

Kdybyste se mě zeptali na mé nejoblíbenější místo na světě, odpověděla bych jednoduše záchod. Lidé si význam této maličkaté místnůstky neuvědomují, nedoceňují ji, ba dokonce jí někteří pohrdají nebo o ní mluví s nechutí. Avšak představte si jen jediný den bez možnosti využití tohoto fenomenálního vynálezu! Nejde to. Ručička tachometru životní úrovně by prudce klesla a vůz pokroku se vrátil kamsi na začátek své cesty.

Jaký pán, takový záchod. Možná neobvyklé měřítko, ale pravdivé. V restauracích a hospodách se úroveň klozetů odráží od celkové úrovně jídelního zařízení. Při návštěvách svých známých obvykle tuto nepostradatelnou místnost také nevynechám a z plakátu přilepeného na dveřích, pečlivě srovnaných zásob toaletního papíru, z množství čisticích prostředků, novin volně pohozených na zemi mohu vyčíst povahu a nejsoukromější detaily života mých hostitelů. Toaleta slouží jako víceúčelové zařízení, které je možné využít ke vzdělávání a prohlubování našich již dosažených znalostí. Během vzácných chvilek, když pohodlně relaxujeme v klidu a soukromí, můžeme vyluštit křížovku, dozvědět se z novin situaci na politické scéně, procvičit matematiku spočítáním všech čtvercových kachliček nebo cizí jazyk čtením nápisů na všemožných čisticích prostředcích. Osobně se tímto způsobem naučím a dozvím spoustu zajímavých věcí.

Ve vykachlíčkovaném pokoji sundáváme nejen kalhoty, ale i kabát ušitý z rozdílů společenského postavení, majetkových poměrů, rasového původu, náboženského přesvědčení. Pokrytectví vstup zakázán! Tuto intimní zónu dennodenně využívají mladí i staří, ženy i muži, bohatí i chudí. Vykonat potřebu musí traktorista Pepa Sláma ze Senohrab, učitelka Maruška Chytráková, podnikatel Petr Uplatil i poslanec Ivo Zaplatil. Zkrátka všichni jsou si zde rovni.

Pro mě znamená záchod jakousi svatyni, kde se v případě nejistoty, smutku nebo nebezpečí zamknu a svěřím své obavy čtyřem stěnám, které pozorují naše největší tajemství. Jako voják v nedobytném betonovém bunkru sleduji malinkým okýnkem dění venku, konflikty a každodenní přestřelky a řeším složité filozofické a důležité životní otázky.

A kde si myslíte, že vznikla tato práce? Ano, správně. Na mém nejoblíbenějším místě.

Autor: Pavla Janoušková