Vernisáži výstavy Zapomenutí hrdinové proběhne v pátek 17. září na arkádní chodbě Státního zámku v Náměšti nad Oslavou.
Mezi německy hovořícími občany bývalého Československa byli také odpůrci nacismu, kteří v době ohrožení Československé republiky v roce 1938 prokazovali ochotu ji bránit. Během nacistické okupace se doma či v emigraci zapojili do odbojové činnosti, někteří z nich byli nacistickým režimem vězněni nebo popraveni. Po válce se ale zpravidla nedočkali uznání, ale byli naopak jako příslušníci provinilého německého národa vystaveni nenávisti české společnosti a znovu perzekvováni.
V srpnu 2005 se vláda České republiky ve svém usnesení německým antifašistům z Československa omluvila a vyjádřila své hluboké uznání. Součástí vládního usnesení bylo i uvolnění finanční částky na projekt Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu. V jeho rámci byly pořízeny desítky životopisných rozhovorů s pamětníky, proveden rozsáhlý archivní výzkum, vytvořena databáze německých antifašistů, uspořádány vědecké konference a přednášky, vydáno několik publikací a podobně.
V rámci projektu vznikla také výstava Zapomenutí hrdinové, jejímiž autory jsou Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Muzeum města Ústí nad Labem a Národní archiv. Obecná část výstavy popisuje postavení německé menšiny v meziválečném Československu, postupný příklon většiny českých Němců k Henleinově Sudetoněmecké straně, pronásledování německých antifašistů po připojení Sudet k Německu v roce 1938, jejich podíl na protinacistickém odboji, další diskriminaci v poválečném Československu a okolnosti odchodu většiny z nich do Německa. O tom, jak osudově zasáhly historické události do života jednotlivých lidí, vypovídá šest na výstavě vylíčených životních příběhů.
Expozici představí Johanna El-Kalak Haugwitz a Tomáš Okurka z Muzea města Ústí nad Labem.
Výstava bude zahájena v první den hudebního projektu Salieri v Náměšti, s nímž sice přímo nesouvisí, ale část této výstavy mapuje osudy poslední generace soukromých majitelů zámku - rodiny Haugwitzů.
Autor: Milan Pilař