První lázeňské budovy byly v Petrkově vybudovány už v roce 1729 a už během první poloviny osmnáctého století si zdejší sirnoželezité a radioaktivní prameny, které vyvěrají dodnes, získaly velkou oblibu. Léčením zde mimo jiné prošly také asi tři tisícovky rakouských vojáků, zraněných ve slezské válce o rakouské dědictví. V první polovině devatenáctého století pak byly stále hojněji navštěvované původně barokní lázeňské budovy přestavěny v empírovém stylu.
Značné popularitě se zdejší prameny těšily i v následujících více než sto letech, a to i poté, co roku 1890 jejich velká část padla za oběť požáru. Posledními majiteli lázeňského areálu byla rodina Výborných, která jej vzorně udržovala po celé období první republiky, během druhé světové války i krátce po jejím skončení. Brzy po komunistickém puči však byly lázně znárodněny, během čtyřiceti let totality pak zcela zchátraly a rodině původních majitelů byly v restitučních řízeních navráceny v žalostném stavu, v němž přes několik pokusů o obnovu petrkovského lázeňství zůstávají do dnešních dní.
Z původní barokní podoby lázní se zachoval pouze jediný erb, který kdysi zdobíval průčelí hlavní budovy, empírové stavby se pak vinou požáru dochovaly pouze v severní části areálu, na jihu byly následně zbudovány modernější budovy. Do současnosti se zdejší prostory zachovaly přibližně v podobě, v jaké se nacházely na konci devatenáctého století. Jsou ale v mimořádně špatném technickém stavu.
Lázeňský areál se nachází na odbočce ze silnice mezi Petrkovem a Svatým Křížem a až k němu vede naučná stezka Bohuslava Reynka, která začíná nedaleko havlíčkobrodského kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Autor: Jiří Svatoš
