V Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě zahájí v úterý 17. července Dvě výstavy, František Svátek: Kinetické fontány a Daniel Šubrt a Petra Pavlíková: V rukách.
František Svátek
, sochař a restaurátor, už od studií na AVU (1972) promýšlí možnosti mobilních objektů s uplatněním meditativně působivé symbiózy kamene a vody – stálosti a proměnlivosti, danosti a náhody. Téma hydrokinetické plastiky a pohybu vůbec se záhy stanou ústředním tématem S. sochařské tvorby. K využívání a usměrňování pohybu vody, jejž známe z fontán, přistupuje umělec netradičním způsobem: pohyb tryskající vody užívá k pohybu vzájemně do sebe skloubených soch-objektů, jejichž prvky stylizuje do jednoduchých geometrických nebo organických forem. Hmotu hloubí tak, aby přijatá kapacita vodní masy mohla jejich sestavy rozpohybovat v kolébavém, překlápěcím či otáčivém rytmu. Ve svém řešení počítá sochař s vahou a tlakem vody,které se podílejí na kinetickém efektu. Pohyb vody vyvolává neočekávaný pohybový moment kamene, zbavuje jej příslovečné tíže a obdařuje nezvyklou lehkostí. Meditativně rytmický pohyb objektů dotvářejí klidné vodní plochy s efekty zrcadlení i prožitek svěžesti plynoucí z tryskání vody a stálého omývání většinou mramorových hmot Paralelně s „hydrokinetickými“ plastikami vznikají konstruktivně pojaté „větrné objekty“, které autor vyzdvihuje do volného prostoru a nastavuje pohybu větru, jejž je uvádí do pohybu. Jako materiál se v nich uplatňuje kov a dřevo. Od roku 1993 se S. zabývá rovněž „hydroakustickými“ objekty které téma symbiózy vody a kamene rozšiřují o zvukové efekty. Tyto práce se buď pohybují nebo jsou statické.Autor: Milan Pilař