Dean Brown a Pavel Jakub Ryba ve Žďáře

Dean Brown patří ke světovým jazzovým hudebníkům. Jako host natočil více jak sto CD. Spolupracoval s hvězdami jako Marcud Muller, David Sanborn, Byll Evans nebo třeba Eric Clapton. Vlastní alba natočil tento kytarista dvě. První dokázalo, že není žádným začátečnickým ořezávátkem, na druhém jako by se ohlížel za svou kariérou a rekapituloval vše, čím prošel a co ho na jeho dobrodružné a pestré cestě hudebním životem potkalo a inspirovalo.

Hned úvodní krátká legrácka Intro, v níž Browna jeho spoluhráči telefonicky honí, aby už vyrazil, pravděpodobně do studia, naznačuje umělcovu neustálou zaneprázdněnost. Jak sám uvádí, v 80. a 90. let byl kromě nahrávání neustále na cestách. Koncertoval například s Marcusem Millerem, do jehož doprovodné kapely patří dodnes, Davidem Sanbornem anebo znovu oživenými The Brecker Brothers. V současné době kromě Millera doprovází především Billa Evanse, Robertu Flack, klávesistu George Duka nebo svého starého mentora Billyho Cobhama.

Skladba To be with you do jisté míry odkazuje na Brownovu prapůvodní inspiraci koncem šedesátých let, hippie scénou a hudbou, která tu dobu prostupovala. Když se totiž s rodiči poněkolikáté vracel z Francie do Spojených států amerických, probíhalo zrovna Summer of Love a Browna, přestože mu bylo teprve dvanáct let, ta atmosféra natolik sebrala, že se rozhodl být muzikantem. Ve skladbě proto slyšíme odkazy na jeho oblíbeného beatlovského Seržanta Pepře, melodickou pompéznost CSN&Y, tehdy oblíbené orientální motivy, claptonovské blues anebo také psychedelii Franka Zappy.

Dean Brown na své vlastní nahrávky čekal dvacet let, a tak dává znát, že se především chce sám bavit. Dokázal se obklopit spoluhráči, kteří mají stejný názor včetně hostujícího chlebodárce Marcuse Millera. Nejvíce je to cítit z kousku Piggly Wiggly s vynikajícím, až dětsky jednoduchým, opakujícím se motivem basy. Dean v této písni střídá kytaru s akustickou basou a dokonce banjem. "Trochu mi to připomíná hravost a melodickou vynalézavost některých nahrávek Jaca Pastoriuse," poznamenal Antonín Neubauer z občanského sdružení Musicus.

Některé ze skladeb zase mohou posluchače směrovat ke spolupráci s Billy Cobhamem. "Do škatulky cobhamovské fusion můžeme zařadit barvitý Break Song, podle mého nejhezčí skladbu alba, s marsalisovským hot sólem trubky s dusítkem, náladotvorné Blues on the Blvd. Part II, obsahující melodické až santanovské kytarové sólo, a částečně i Feed My Jones s vtipnými syntezátory," uvedl Neubauer.

Hunter je zase pro změnu laděn do elektronického housového hávu s latinskými názvuky. Funky vlivy Brown přiznává v krátkém, našlapaném Intermission: Emergency Funk Radio.

Koncert vypukne v 19.00.

Autor: Lucie Pátková