Jan Křen se představuje v Horáckém divadle

Jan Křen (10. 9. 1923 – 10. 4. 1998) pocházel z Mysliboře, vesnice nacházející se čtyři kilometry severně od Telče. Od dětství kreslil a maloval, zprvu ovlivněn Mikolášem Alšem. Zajímal se o filosofii a přírodní vědy – hlavně o fyziku. Dělal pokusy s křížením rostlin, s krmením dobytka vodními rostlinami, sbíral nerosty, byl vynálezcem a zlepšovatelem.

„Když jsem se v zemědělství nemohl uplatnit, tak jsem po práci začal malovat – většinou v noci. Prvně jsem namaloval lesní chalupu – olejem – sehnal jsem pár barev, na ředidlo jsem neměl, barvy byly zaschlé, tak jsem to ředil sádlem. Obraz se povedl a tak, jak jsem měl pár peněz, tak jsem maloval. Prvně jsem myslel na prodej, ale vlastně hned mě to přešlo, protože co se líbilo druhému a chtěl to tak namalovat, to se nelíbilo mně. A tak jsem začal malovat obrazy pro sebe. Já jsem to jinak neuměl,“ popisuje Jan Křen svou cestu za malováním.
V myslibořském kulturním domě pořádal výstavy obrazů, besedy a přednášky na téma umění, filosofie, teoretická fyzika, biologie, ekologie a mineralogie. Spolu s telčskými učiteli výtvarné výchovy Václavem Ondráčkem, Janem Urbancem a Josefem Záborským tvořil výtvarnou skupinu MT. V devadesátých letech 20. století pomáhal svému nejmladšímu synovi soukromě hospodařit. Psal paměti, filosofické úvahy a vedl rozsáhlou korespondenci.
Za svůj život vytvořil přibližně tisíc obrazů namalovaných olejovými barvami na sololitu. Některé Křenovy obrazy můžeme vnímat jako naivní malbu, jiné jsou impresionistické, expresionistické, jiné v duchu symbolismu, pointilismu, dada či surrealismu. Z českých výtvarníků nám nejvíce připomene Pavla Brázdu, ze světových umělců Fernanda Botera či Fridu Kahlov. Významná kolekce Křenových obrazů je veřejnosti zpřístupněna v prostoru románsko – gotické věže sv. Ducha v Telči.
Své obrazy však nevytvořil Jan Křen z důvodů estetických, ale filosofických. Vzniklo tak originální malířsko-filosofické dílo spojující lidovou tvorbu s úvahami o vzniku a fungování vesmíru a o postavení člověka v něm. Nechybí zde ani poezie a svérázný humor glosující život venkovské společnosti v době reálného socialismu. Výstava ve dvou jihlavských galeriích navazuje na dřívější výstavy tohoto umělce v Telči (2008), v Českých Budějovicích (2009) a v Rajhradu (2010), na kterých se kurátorsky podílel David Bartoň.

Autor: Milan Pilař