Kavárna Muzeum hostí výstavu nazvanou Životem

V díle Lenky Klofáčové Pavézkové se protkává jemnost a klid se sílou, vnitřní energií a dynamikou. Obsah sdělení je pro autorku důležitý. V mnohých případech je to její vnitřní nutkání – potřeba se s něčím vypořádat, zachytit to a objektivizovat – samotnou motivací tvorby. Jak sama přiznává, dříve jí výtvarný projev mnohdy býval jakýmsi ventilem pro uvolnění vnitřních napětí a duševních stavů.
Koncepce kresebného rozvrhu je podřízena cílené zkratce. Zjednodušením se snaží ubrat vše, co není důležité a prodrat se k tomu podstatnému.
Důležitý význam má pro autorku barva také jako nositel výrazu. Barvy používá obdobně jako fauvisté k prostorové tvorbě obrazu a expresionisté k vyjádření vnitřní emoce. Oblíbené je u této autorky užívání monochromů.
Autorka se částí své tvorby věnuje také krajinomalbě. Zde není přítomen člověk se všemi svými vnitřními boji, zvraty a krizemi. Krajina působí jako lék a tak je i zobrazována. Užitý styl zůstává více v mezích realismu, ale uchovává si fauvistické zacházení s barvou. Vše je opět mírně stylizováno, zjednodušeno a harmonizována barevným souladem. Vnější forma je také prozářena emocí, zde je ale plná slunce, klidu a pohody.
Existencionalisticky laděná expresivní poloha autorčiny tvorby díky vytříbené technice přináší neotřele kultivovaný výtvarný projev. Její tvorba není bezprostředně zmítána rozbouřenými vodami dnešní módě poplatné výtvarné scény, ale nese znaky uvědoměle vytvořeného slohu vyrůstajícího z vlastního naturelu autorky.

Autor: Eva Vorálková