Libor Dedera a Jiří Kubík v Kamenici nad Lipou

Jméno Jiřího Kubíka se objevilo v Kamenici nad Lipou poprvé v roce 2011 v souvislosti s odhalením plastiky, věnované Vlastovi Burianovi, 10. září 2011, při příležitosti přejmenování fotbalového stadionu na Městský stadion Vlasty Buriana. Plastiku navrhl Jiří Kubík, architekturu jeho syn Ondřej Kubík. Jiří Kubík se narodil v Praze v roce 1943 a vyučil se kamenosochařem. Podílel se jako spoluautor na žulovém reliéfu ve vstupní hale nádraží v Holešovicích představující stylizovaný železničářský znak vytvořený s akademickým sochařem Josefem Vajcem, na památníku na pražském Židovském hřbitově, na památníku v Terezíně ve spolupráci s akademickým sochařem Kurtem Gebauerem, na soše Slunce v Horních Roztylech společně s A. Hroudou a J. Vajcem. Je autorem památníku Willyho Brandta, který byl odhalen v říjnu roku 2011 v parku Willyho Brandta v Praze a pamětní desky odhalené v srpnu roku 2012 na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově při příležitosti pojmenování největšího dalekohledu v České republice po českém astronomovi Luboši Perkovi. Jiří Kubík je také autorem jediného památníku letecké akrobacii na světě, který je věnován českým a slovenským leteckým akrobatům a byl odhalen v roce 2006 – stojí pod řídící věží příbramského letiště na pozadí startujících a přistávajících letounů. Letos v červenci se konala na Staroměstské radnici v Praze výstava s názvem Salon 2013, pořádaná Sdružením sochařů Čech, Moravy a Slezska, věnovaná sochaři Josefu Vajcemu. Jiří Kubík je v současné době členem tohoto Sdružení a výstavy se účastnil.
Libor Dedera se narodil v roce 1978 v Pelhřimově. Vystudoval SUŠG v Jihlavě a od roku 2000 se věnuje reklamní a propagační činnosti v Pelhřimově. Ilustroval knihy Marie Dojavové Tajemství zdí města Pelhřimova a Stříbrný vrch Křemešník a knihy Milana Jirků Babičko, povídej a Dědečku, povídej, dále pak Regionální pověsti a O městě Pelhřimově a Křemešníku. Nejčastěji používanou technikou Libora Dedery je perokresba, má rád grafické techniky (suchá jehla, litografie, linoryt a dřevoryt). Jedná se ale o techniky časově příliš náročné, proto v současné době volí raději perokresbu a malbu se svými nejoblíbenějšími motivy - architekturou, krajinami, sakrálními památkami a pamětními kameny.
Na kamenickém zámku bude možné od září do listopadu tohoto roku zhlédnout obrazy a sochy z dílny obou autorů.

Autor: Petr Pech