-
Milan Pilař
- Před 10 roky
Novinky z nakladatelství Hejkal: Láska v pěti novelách i Nejdelší chobot ve Finsku na knižním veletrhu v Brodě
Nakladatelství Hejkal představí na letošním šestadvacátém ročníku Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě dvě novinky. První je kniha finského spisovatele Arta Paasilinny Nejdelší chobot ve Finsku, druhá sbírka novel Divné dny / Láska v pěti novelách čtyř českých a jedné slovenské spisovatelky.
„Nejdelší chobot ve Finsku má slonice Emilka, která se od chvíle, kdy Evropská unie zakázala předvádění divokých zvířat v cirkuse, stává nežádoucím běžencem ve vlastní zemi. Její krásná krotitelka Lucia Lucander alias Sanna Tarkiainenová neví, co si s Emilkou počít. Řešení
složité situace hledá napřed na nekonečných sibiřských pláních, ale brzy zjistí, že v Rusku se ničeho dobrého nedočká. Zato doma ve Finsku ano. Při veselém putování letní finskou krajinou potkává spousty lidí - hlavně mužů - ochotných pomoci, protože správný finský muž si poradí i se slonem, který úředně neexistuje. Román oblíbeného finského humoristy Arta Paasilinny Nejdelší chobot ve Finsku je ideální četba nejen na podzimní večery, ale dotýká se i vážnějších témat, například nenápadného mizení lidské svobody pod tlakem úřední zvůle,“ přiblížila Markéta Hejkalová, která je vedle Hany Pražákové, Etely Farkašové, Věry Noskové a Evy Tvrdé jednou z autorek knihy Divné dny / Láska v pěti novelách.
Ta přináší pět příběhů žen, do jejichž spokojených životů náhle zasahuje krize v pěti různých podobách. Jádrem knihy je novela Hany Pražákové (1930-2010) Divné dny. Hana Pražáková byla známá jako autorka knih pro děti a dívky, po roce 2000 zaujala memoárovou prózou z padesátých let Nadějí tu žijem (v níž líčí věznění svého otce, spisovatele Františka Křeliny, a život jeho rodiny tzv. na svobodě). Divné dny byly napsány už v roce 1992 a dosud nevyšly mj. proto, že byly na samostatnou knihu příliš krátké. Redaktorka knihy Markéta Hejkalová (dcera Hany Pražákové) proto oslovila několik dalších spisovatelek, v jejichž díle jsou také hlavními postavami ženy a pro jejichž texty je důležitá naděje. Výsledkem je tato kniha, obsahující kromě titulní novely příběhy Etely Farkašové, Věry Noskové, Markéty Hejkalové a Evy Tvrdé.
Hana Pražáková píše ve čtivé titulní novele Divné dny o nevěře, hrozící rozbít dosud šťastnou rodinu, ale píše o ní s pochopením pro všechny zúčastněné a dokonce s dávkou humoru. Slovenská spisovatelka Etela Farkašová v novele Na rubu plátna vypráví o neblahém rodinném dědictví, které zasahuje do života mladé dvojice. V jejím textu nechybí tragická hloubka, ale ani naděje. Kratší novela oblíbené Věry Noskové Něco se musí stát aneb Význam počítače v rodinných vztazích, plná humoru a ironie, líčí složitý vztah matky a dcery a jejich soupeření o jednoho muže. Markéta Hejkalová píše v novele Jednoho dne o lásce, která nemůže přežít v každodenním světě. Do banálního příběhu nevěry vstupuje několik nečekaných událostí a celá situace se ocitá v jiném světle. Eva Tvrdá vypráví ve velmi čtivé novele Slunce a piškoty o zlých anonymních dopisech, které náhle vtrhnou do života jedné spokojené ženy.
Novelu Etely Farkašové Na rubu plátna přeložila ze slovenštiny do češtiny Kateřina Výtisková, ilustrace na obálce Zuzana Vojtová. Milovníci literatury se s ní mohou setkat na stánku nakladatelství Hejkal.
složité situace hledá napřed na nekonečných sibiřských pláních, ale brzy zjistí, že v Rusku se ničeho dobrého nedočká. Zato doma ve Finsku ano. Při veselém putování letní finskou krajinou potkává spousty lidí - hlavně mužů - ochotných pomoci, protože správný finský muž si poradí i se slonem, který úředně neexistuje. Román oblíbeného finského humoristy Arta Paasilinny Nejdelší chobot ve Finsku je ideální četba nejen na podzimní večery, ale dotýká se i vážnějších témat, například nenápadného mizení lidské svobody pod tlakem úřední zvůle,“ přiblížila Markéta Hejkalová, která je vedle Hany Pražákové, Etely Farkašové, Věry Noskové a Evy Tvrdé jednou z autorek knihy Divné dny / Láska v pěti novelách.
Ta přináší pět příběhů žen, do jejichž spokojených životů náhle zasahuje krize v pěti různých podobách. Jádrem knihy je novela Hany Pražákové (1930-2010) Divné dny. Hana Pražáková byla známá jako autorka knih pro děti a dívky, po roce 2000 zaujala memoárovou prózou z padesátých let Nadějí tu žijem (v níž líčí věznění svého otce, spisovatele Františka Křeliny, a život jeho rodiny tzv. na svobodě). Divné dny byly napsány už v roce 1992 a dosud nevyšly mj. proto, že byly na samostatnou knihu příliš krátké. Redaktorka knihy Markéta Hejkalová (dcera Hany Pražákové) proto oslovila několik dalších spisovatelek, v jejichž díle jsou také hlavními postavami ženy a pro jejichž texty je důležitá naděje. Výsledkem je tato kniha, obsahující kromě titulní novely příběhy Etely Farkašové, Věry Noskové, Markéty Hejkalové a Evy Tvrdé.
Hana Pražáková píše ve čtivé titulní novele Divné dny o nevěře, hrozící rozbít dosud šťastnou rodinu, ale píše o ní s pochopením pro všechny zúčastněné a dokonce s dávkou humoru. Slovenská spisovatelka Etela Farkašová v novele Na rubu plátna vypráví o neblahém rodinném dědictví, které zasahuje do života mladé dvojice. V jejím textu nechybí tragická hloubka, ale ani naděje. Kratší novela oblíbené Věry Noskové Něco se musí stát aneb Význam počítače v rodinných vztazích, plná humoru a ironie, líčí složitý vztah matky a dcery a jejich soupeření o jednoho muže. Markéta Hejkalová píše v novele Jednoho dne o lásce, která nemůže přežít v každodenním světě. Do banálního příběhu nevěry vstupuje několik nečekaných událostí a celá situace se ocitá v jiném světle. Eva Tvrdá vypráví ve velmi čtivé novele Slunce a piškoty o zlých anonymních dopisech, které náhle vtrhnou do života jedné spokojené ženy.
Novelu Etely Farkašové Na rubu plátna přeložila ze slovenštiny do češtiny Kateřina Výtisková, ilustrace na obálce Zuzana Vojtová. Milovníci literatury se s ní mohou setkat na stánku nakladatelství Hejkal.
