Setkání s Mínotaury v žirovnickém zámku

Výstava soch řeckých Mínotaurů studentek a studentů Akademie výtvarných umění v Praze, školy restaurování uměleckých děl sochařských, je v současnosti k vidění na prvním nádvoří zámku v Žirovnici.

obrázek: Setkání s Mínotaury v žirovnickém zámku

Výstava představuje různé podoby Mínotaura, který je v řecké mythologii bestie s lidským tělem a býčí hlavou. Podle legendy manželku krétského krále Minóa Pásifaé svedl bílý býk. Po čase porodila Mínotaura, netvora s lidským tělem a býčí hlavou.

Král si nechal od proslulého athénského stavitele a sochaře Daidala postavit Labyrint, do kterého pak nevlastního krvelačného syna uvěznil. Tak ho i schoval před zraky svých poddaných. Nevěrné královně Pásifaé připravil král Minos rafinovanou krutou smrt.

Mezi Krétou a Athénami vypukla válka poté, co na hrách v Athénách byl zabit syn krále Minóa Androgeós. Athény padly a byla na ně uvalena povinnost odvádět Krétě lidskou oběť - každým devátým rokem sedm panen a sedm chlapců pro Mínotaura.

Syn athénského krále Aigea Théseus se vypravil s oběťmi lodí na Krétu, odhodlán zabít netvora. Krétský král ho celkem vlídně přijal, popřál mu štěstí, avšak upozornil ho, že možná Minotaura zabije, ale sotva se dostane z labyrintu ven.

S pomocí bohyně Afrodíté padla Théseovi do oka královská dcera Ariadna a i ona se zamilovala do něj. Tak se stalo, že v předvečer boje dala Théseovi kouzelný meč a přidala klubko niti, které za sebou bude rozmotávat a tak najde zpáteční cestu.

Ráno byly oběti odvedeny k labyrintu, ale jenom Théseus vstoupil dovnitř, odvíjel Ariadninu nit a tmavými vlhkými chodbami se dostal až obludě a bez prodlení Minotaura v těžkém souboji zabil.

Dostal se šťastně ven, všemi vítán. Král mu poděkoval za zabití netvora a zrušil povinnou každoroční oběť Athén. Dál už ale tolik štěstí nebylo: Ariadna chtěla odplout s Théseem, ale noc před odplutím jí ve snu Athéna přikázala nikam nejezdit. Místo toho se druhý den stala manželkou boha vína Dionýsa. Théseus se vracel sám, a protože nechal na lodi černé plachty, znamení vlastní smrti, jeho čekající otec král Aigeus se žalem vrhl do moře. I sám Théseus po létech kralování a mnohých hrdinských dobrodružství neslavně zahynul, byl svržen do moře.


Zdroj: www.wikipedia.org
Spolupráce: Věra Netopilová, Informační centrum Žirovnice

Autor: Milan Pilař