
Silva Smutná u hanáckého koláče
Protože se hlavním tématem staly potraviny – chléb a víno, jak se také výstava jmenuje – Brot und Wein – rozhodli se v Mistelbachu, okresním městě oblasti, rozšířit téma o moučníky, sladkosti a jiné dobroty. V tamním muzeu byla už před Velikonocemi zahájena za velké účasti návštěvníků výstava Chuť na sladké.

Tvůrci a hosté výstavy
Kurátor Hannes Etzlstorfer na ní shromáždil množství exponátů. Předmětem obdivu jsou nejen prezentované výrobky sladkého řemesla, ale také různé předměty, které k jídlu náleží, nebo na nichž je dokumentována sounáležitost dobrého jídla s uměním. Jako milovníci sladkostí jsou připomenuti mimo jiné Goethe, Stifter, který měl v oblibě zejména české moučníky, Haydn nebo moravskobudějovický rodák, operetní skladatel Ralph Benatzky.

Chléb z Weinviertlu
Výstava přináší i průřez historií sladkých jídel od antického Říma přes středověk po současnost. Zajímavé jsou kuchařské knihy, formy na čokoládu, beránky, vánoční cukroví či perníky.
Rakušané mají v tomto ohledu co nabídnout. Jsou tu se vší parádou vystaveny dorty Sacher a Malakov, jablečný štrúdl, špaldové palačinky i oblíbené pralinky, které se vyrábějí i v Mistelbachu a jež se staly logem výstavy. Samozřejmostí je prezentace firmy Meinl či proslulé vídeňské kavárny Demel. Návštěvník se zde obohatí i o celou řadu vědomostí. Kdo například ví, že za sedmdesát let života sní 1400x svou váhu nebo že účastníci Vídeňského kongresu pozřeli v roce 1815 přes deset tisíc koblih.

Kolik toho člověk za sedmdesát let sní
Hannes Etzlstorfer, který je rovněž editorem výpravného katalogu, nazval jednu z kapitol svého zasvěceného pojednání česky
Kafíčko a vše, co je sladkého. Zde si podrobně všímá různých českých dobrot a samozřejmě připomíná i Magdalénu Dobromilu Rettigovou, jejíž portrét zaujímá na výstavě čestné místo.
A co je pro nás nejzajímavější? Že se zde téměř na každém kroku setkáváme i s
tradiční českou kuchyní. Je to i proto, že na přípravě výstavy se podílela Hana Dvořáková, vedoucí Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Ta napsala do katalogu studii nazvanou o povidlových taškách a jiných českých dobrůtkách.
„Některá slova týkající se potravin, o čemž píši i v katalogu, převzala němčina z češtiny. Jsou to například povidla, koláče, buchty, lívance. My naopak jsme převzali slova jako vuřt nebo bria, což je silná polévka,“ uvedla Hana Dvořáková.
Nepřehlédnutelný je nádherný hanácký svatební koláč, jehož tvůrcem je Josef Smutný z Velké Bíteše (33), jakož i frgály, perníčky, štramberské uši a obřadní pečivo.
„I když jsem hrnčíř, byl pro mě svatební koláč velkou výzvou. Výsledek vidíte na této výstavě,“ sdělil Josef Smutný. „Hodně mi pomohlo studium výtvarné výchovy na pedagogické fakultě v Brně a také pořad v České televizi, v němž jsem se dozvěděl, jak se takový koláč dělá. Upekl jsem ho sice z těsta, ale kvůli trvanlivosti zakonzervoval. Má sádrovou krustu, jinak by ho brzy napadli brouci. Práce mi zabrala celý týden. Jsem rovněž autorem atrap obřadního pečiva, které je instalované ve dvanácti vitrínách podle měsíců v roce,“ zakončil talentovaný umělec.
Mimo Hany Dvořákové má velkou zásluhu na prezentaci českých dobrot etnografka detašovaného pracoviště Muzea Vysočiny Třebíč ve Velké Bíteši Silva Smutná.
Výstava Chuť na sladké stojí zcela určitě za výlet do nepříliš vzdáleného Dolního Rakouska. A návštěvu na ní by si neměli nechat ujít zejména studenti hotelových či kuchařských oborů. Otevřena je denně v muzejním centru v Mistelbachu až
do 3. listopadu.
Úvodní foto: Dort malakov
Autor: Pavel Kryštof Novák