Bystřickým divem může být kostel v Doubravníku

Kostel se nachází v centru Doubravníku při křižovatce cest Nedvědice - Tišnov a Běleč - Klokočí. Svoji nejmonumentálnější sakrální stavbu nechali v letech 1535 až 1557 v pozdně gotickém stylu vystavět Pernštejnové. Zřídili si v ní rodinnou hrobku. Navěky zde odpočívá nejslavnější člen rodu Vilém z Pernštejna (1435 - 1521) i jeho syn Jan Bohatý (1487 - 1548).

Nejstarší historicky doložená osobnost pánů z Pernštejna, Štěpán z Medlova, založil v místě dnešního chrámu ve 20. letech 13. století ženský klášter sv. Augustina. Klášterní pozůstatky zčásti ověřil archeologický průzkum v roce 1958.

Významnou součástí uměleckého vybavení kostela jsou mramorové reliéfní náhrobky příslušníků rodu Pernštejnů: Kateřiny (1448), Jana (1475), Vratislava (1496), Jany z Libic (1515), Viléma (1521) a Jana Bohatého (1548). Mramorová křtitelnice s letopočtem 1601 pochází z doby působení luteránského děkana Tobiáše Závorky Lipenského. V chrámové předsíni visí obraz Nalezení svatého Kříže od tyrolského malíře Johanna Batisty Spiesse. Obraz byl součástí původního hlavního oltáře.

Sochařská výzdoba nynějšího hlavního oltáře z let 1781 – 1786 je dílem Ondřeje Schweigla, obraz Nalezení sv. Kříže namaloval v roce 1784 František Antonín Maulbertsch, největší představitel pozdně barokního malířství ve střední Evropě. Boční oltáře sv. Barbory a sv. Josefa mají rovněž Schweiglovy sochy, obrazy dodal roku 1790 a 1800 Ferdinand Licht. Sochařská výzdoba pseudogotické hrobky Mitrovských je od Emanuela Maxe.

Hlavní loď kostela je zaklenuta síťovou žebrovou klenbou. Mramorová kazatelna s renesančními prvky pochází z roku 1541. Hodnotné jsou také oba zdobené renesanční portály. Barokní věž byla postavena roku 1792. Od roku 1867 sídlí v doubravnickém kostele také hrobka Mistrovských. V ní spočívá 19 litinových rakví, které odborníci považují za unikátní historké, umělecké i technické památky.

Autor: Lucie Pátková