Studenty na Letní žurnalistické škole Karla Havlíčka Borovského navštívil v pondělí 17. srpna mimo jiné expremiér a důchodce z Vysočiny Miloš Zeman.
Bojovník proti blbosti žurnalistů, specialista na bonmoty, král ironie, postrach novinářů. To vše lze říci o Miloši Zemanovi. Jeho návštěva Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského proto může být nepochopitelná. Stejně tak udivila budoucí a začínající novináře, kteří se účastní letního kempu v Havlíčkově Brodě. Když pocit radostného překvapení z Zemanovy návštěvy pominul, vystřídal ho obyčejný strach. Kdo půjde dělat rozhovor se Zemanem? Neudělá z nás všech hlupáky? Na otázky ale odpovídal ochotně a příjemně nad sklenicí piva dvanáctky a s cigaretkou v ruce.
Před několika lety jste prohlásil, že několik měsíců nečtete noviny a díky tomu jste duševně zdráv. Stále to platí?
Především si noviny nekupuji. Jako bývalý ekonom zastávám názor, že cena novin je vyšší než cena informací v nich obsažených. To ovšem neznamená, že když mi někdo noviny přinese, tak si je nepřečtu. Před několika měsíci mi známí, tak trochu proti mé vůli, nainstalovali počítač. Takže na internetu si občas mohu přečíst články, které bych z úsporných důvodů jinak v novinách neviděl.
Jaké noviny Vám nosí přátelé?
Většinou jsou to noviny, kde je něco o mě, abych se podíval, co napsali. Přečtu si to a řeknu, co má být. I novinář je člověk, i když se o tom dá občas pochybovat, i on se musí živit svojí prací.
Proč si myslíte, že i přes Váš přístup k novinářům je jich stále tolik, kteří stojí o rozhovor a ptají se na Vaše názory?
Když budu domýšlivý, tak odpovím, že si to přejí jejich čtenáři. Že by si to přáli ti novináři, po tom všem, co jsem o nich řekl, pokládám za velmi nepravděpodobné.
Jedním z přednáškových témat této školy je i etika v žurnalistice. Zmiňoval jste případ, kdy jistý novinář uvedl, že jste seděl v lóži Národního divadla s celou svou rodinou v ten samý večer, kdy jste se fyzicky nacházel někde jinde. Jednotlivá média si tu informaci pak dále předávala. Nelákalo Vás někdy záměrně vypustit nějakou dezinformaci?
Sám jsem byl objektem tolika dezinformací, že nebylo potřeba vypouštět žádné další. Kdysi jsem byl informován o tom, že Lidové noviny připravují kauzy, podle které jsem byl členem katolického semináře v Litoměřicích. Odtamtud jsem byl údajně vyloučen za sexuální delikt. Tak jsem se strašně těšil, až to vyjde, a já zadupu Lidové noviny do země. Pak ale naštěstí, nebo bohužel přišli včas na to, že to byl jiný Miloš Zeman.
Nemyslíte, že svou kritikou novinářů problém zevšeobecňujete a poškozujete ty, kteří si ji nezaslouží?
Samozřejmě máte pravdu. Mnohokrát jsem uváděl termín čest výjimkám v kritice novinářů. Ale pak jsem si uvědomil, že každý redaktor se považuje za tu výjimku, včetně těch, které kritizuji. Přestal jsem používat výraz čest výjimkám, protože když řeknete, že v tomto sále sedí polovina blbců, tak si to nikdy nevztáhnou na sebe ti blbci, ale naopak se budou považovat za druhou polovinu.
Pokud nesedíte v hledišti Divadla Járy Cimrmana.
Ano, toho mám velice rád.
Jaký by měl být dobrý politický komentátor, aby si zasloužil kladné hodnocení od Miloše Zemana?
Přál bych si, aby komentáře k zemědělství psali lidé, kteří rozumí zemědělství, komentáře k zdravotnictví lidé, kteří rozumí zdravotnictví a podobně. Řada komentátorů vůbec nerozumí tematice. Jeden den píší o zemědělství, druhý den o stíhačkách, třetí den o vztazích s Islandem, čtvrtý den o stavu našeho trestního práva a přitom žádnému z těchto čtyř témat nerozumí. Přál bych si, aby to nebyli sebevědomí diletanti, přičemž nejhorší je ta kombinace. Diletant sám o sobě ještě není nebezpečný. Když si ale myslí, že tomu rozumí, tak je pak strašné hovado.
Na závěr bych to trošku odlehčila. Jak pokračuje Vaše kauza s šumavským kůrovcem?
Budete asi první, kdo se to dozví. Vyčítali mi, že jsem viděl Šumavu pouze z helikoptéry. Tak mě ministr životního prostředí a ředitel Národního parku Šumava pozvali na návštěvu. Oběma těmto celebritám jsem oznámil, že pátého září podniknu výstup na Plešné jezero na pozvání několika šumavských starostů. Uvidíme, jestli mne budou očekávat.
Autor: Lenka Čtvrtečková