Plán na dvě větrné turbíny u Kojetína na Havlíčkobrodsku vyvolal spory mezi obcemi. Kojetín projekt schválil kvůli příjmům, sousední obce i Havlíčkův Brod odmítly pronájem lesních pozemků z obav o krajinu, ekologii a dopad na nemovitosti. Investor zvažuje alternativu na soukromých pozemcích.
Plánované větrné elektrárny u Kojetína na Havlíčkobrodsku vyvolaly rozdílné reakce v okolních obcích. Zatímco Kojetín projekt podporuje, sousední obce se staví proti. Do debaty se nově zapojil i Havlíčkův Brod, který odmítl pronajmout své pozemky pro umístění turbín.
Projekt připravuje společnost ČEZ Obnovitelné zdroje. U silnice směrem na Havlíčkův Brod plánuje postavit dvě větrné turbíny o celkové výšce přibližně 190 metrů. Kojetín očekává, že by díky projektu získal roční příjmy v řádu stovek tisíc až kolem jednoho milionu korun, podle nastavení podílů ze zisku a provozu.
V Kojetíně se o záměru hlasovalo už v roce 2024 formou ankety. Pro stavbu se vyslovilo 72 obyvatel, proti bylo 62. Obec následně podepsala smlouvu s investorem. Vedení obce uvádí, že nové příjmy potřebuje zejména kvůli plánovaným investicím, například do kanalizace.
Podklady k projektu počítají s tím, že větrníky nebudou stát na vrcholu kopce, ale ve svahu. Nejbližší domy mají být vzdálené nejméně 800 metrů, od okolních obcí pak zhruba dva kilometry a více.
Napětí vzrostlo poté, co investor upravil polohu plánovaných turbín. Posunul je o několik desítek metrů dál od Kojetína do prostoru bývalého lesa u výkrmny prasat. Jde o pozemky, které byly po kůrovcové kalamitě vykácené a patří městu Havlíčkův Brod.
Na jednání zastupitelstva 9. února 2026 dorazily desítky obyvatel z okolí i zástupci sousedních obcí. Zastupitelé nakonec neschválili pronájem městských pozemků pro projekt, čímž Havlíčkův Brod účast na záměru odmítl.
Sousední obce zaslaly před jednáním společný dopis, ve kterém uvádějí obavy z dopadu na krajinný ráz, budoucí rozvoj obcí i hodnotu nemovitostí. Zmiňují také citlivé lokality v okolí Ronovce, včetně pramenišť a lesních porostů využívaných k rekreaci.
Podobné argumenty zaznívaly i v Havlíčkově Brodě, kde část zastupitelů upozorňovala na možné zásahy do Ronoveckého lesa a změnu charakteru krajiny.
Odmítnutí pronájmu ze strany města projekt automaticky nezastavuje. Turbíny mají stát v katastru Kojetína a obec svůj postoj nemění. Investor zároveň uvedl, že se může vrátit k variantě umístění na soukromých pozemcích, což by však znamenalo složitější jednání s více vlastníky.
Diskusi ovlivňuje i nový systém akceleračních zón, který má v Česku předem vymezit území vhodná pro větrné a solární elektrárny. Zákon platí od léta 2025 a některé obce i regionální politici upozorňují, že by bylo vhodné řešit projekty až po stanovení konkrétních zón.
Havlíčkův Brod se tématu větrné energetiky věnoval už v prosinci 2025, kdy odmítl nabídky tří investorů na větrné turbíny u místní části Květnov. Šlo o stožáry vysoké přibližně 200 až 250 metrů.
Na Vysočině v současnosti stojí sedm větrných elektráren. Poslední dvě byly uvedeny do provozu v roce 2009 u Věžnice na Havlíčkobrodsku a jsou výrazně nižší než současné plánované projekty. Informace o této elektrárně uvádí Skupina ČEZ.
Další vývoj u Kojetína bude sledovaný jako ukázka toho, jak se větrná energetika v regionu může vyvíjet. Téma budeme dál monitorovat podle kroků investora i obcí.