Jarní tah obojživelníků: dobrovolníci na Jihlavsku chrání žáby pomocí zábran a kbelíků

Na Jihlavsku odstartoval jarní tah obojživelníků. Tisíce žab a ropuch míří z lesů a luk k vodním plochám, kde se rozmnožují. Jejich trasa často vede přes silnice, a proto u rybníka Sviták u Dušejova pomáhají dobrovolníci ze spolku Mokřady. Do terénu se zapojují i místní školáci.

Podél silnice vzniká dočasná bariéra tvořená plachtou upevněnou na kůlech a částečně zapuštěnou do země. Obojživelníci ji nemohou podlézt a postupují podél ní, až spadnou do kbelíků umístěných v pravidelných rozestupech.

Ropuchy tvoří většinu, přidávají se i další druhy

U Svitáku končí v kbelících hlavně ropuchy obecné. V minulých letech jich dobrovolníci přenesli až kolem 1 500. Časté jsou také blatnice skvrnité, kterých se objevují stovky. V menším počtu se objevují i další druhy, například skokan hnědý nebo čolci.

Na některých místech zábrany navádějí zvířata k propustkům pod silnicí. Tam, kde podchody chybí, fungují tzv. padací pasti s kbelíky. Celý systém bývá instalován přibližně šest týdnů, podle počasí a délky tahu.

Každodenní kontrola je nutností

Kbelíky je potřeba vybírat každý den. Obojživelníci v nich čekají, dokud je dobrovolníci nepřenesou přes silnici k rybníku. Spolek má u Svitáku dohodu se základní školou v Dušejově, takže se do akce zapojují i děti pod dohledem dospělých.

Podobná akce se chystá také u rybníka Obecák poblíž Hojkova. Dobrovolníci zde plánují instalovat zábrany v nejbližších dnech, po získání souhlasu vlastníka pozemku a silničářů. Do přenášení se mají zapojit místní obyvatelé. 

Dočasné zábrany pomáhají, jistější jsou podchody

Dočasné bariéry se na stejných místech objevují každoročně. Po skončení tahu se plachty i kbelíky uklidí. Ochránci přírody ale považují za nejspolehlivější trvalé řešení pevné zábrany s podchody pod silnicí. Takový systém už funguje například u Panského rybníka u Kamenice na Jihlavsku a další se připravují u rybníka Jarošovský Kacíř na Třebíčsku.

Spolek Mokřady působí od roku 2011 a kromě ochrany obojživelníků se věnuje i obnově mokřadů, budování tůní, péči o rybníky a údržbě vlhkých luk. Na Vysočině spravuje desítky lokalit a jarní tah obojživelníků patří k jeho nejviditelnějším aktivitám. Pro řidiče je to zároveň připomínka, že na některých úsecích je potřeba zpomalit.