Michaela Karafiátová je jedním z dalších ženských fotbalových talentů Vysočiny. Má ambice dostat se do některého týmu v zahraničí.
Kdy jsi začala s fotbalem a kdo tě k němu dovedl?
K fotbalu mě přivedl můj bratranec, s kterým jsem si neustále kopala. Fotbal jsem hrála už jako malá, ale pouze na zahradě před domem. Poprvé jsem byla na hřišti v sedmi nebo osmi letech a trávila jsem na něm potom hodně času. Za TJ Sokol Leština jsem začala hrát ve dvanácti letech.
Na jakých postech si hrála?
V žácích jsem nejprve byla jako brankář a potom jako střední záložník. V Kutné Hoře jsem byla středním útočníkem a teď znovu hraji středního záložníka za FC Zenit Čáslav.
Kdy a jak si se dozvěděla o nabídce jít hrát za ženy?
V ženském fotbale se pohybuji teprve druhý rok. Ke vstupu do mého prvního ženského týmu v Kutné Hoře mi pomohl pan Fiala a sestry Prchalovy, které mi hodně pomohly i do nového týmu.
Myslíš že dokážeš skloubit školu a fotbal v jiném městě dohromady? A nebo budeš měnit i školu?
Momentálně chodím na střední školu do Světlé nad Sázavou a hraji za FC Zenit Čáslav. Určitě by bylo dobré mít oboje v jednom městě už jenom kvůli tréninkům, ale není to tak daleko, takže to ještě stíhám.
Máš nějakého oblíbeného hráče či vzor? A jaký je tvůj oblíbený klub?
Z žen mám nejoblíbenější hráčku Divišovou ze Slavie, z mužů Lionela Messiho a Davida Villu. Z týmů jsem fanouškem SK Slavia Praha a FC Barcelona.
Jak často trénuješ?
Na tréninky jezdím jednou až dvakrát týdně, jinak preferuji individuální přípravu.
Jaké máš fotbalové ambice?
Chtěla bych se dostat do reprezentace a po ukončení studia se podívat i do zahraničí.
Autor: Michaela Poláková