Lidské tělo se nejlépe „restartuje“ mrazem

Kryokomora je pro každého

Tajemství účinků mrazu na lidské tělo nám poodhalil lékař Pavel Vávra, provozovatel Kryocentra ve Žďáře nad Sázavou a Kryo for Beauty v Jihlavě.

Málokdo ví, že metoda léčby mrazem je vlastně stará možná tisíce let. První písemné doklady o ní můžeme najít ve Vergiliových spisech. Patrně ji už ale znali Egypťané zhruba v době 2500 let před naším letopočtem. V Egyptě moc nemrzne, nevím, jak by na to mohli přijít. Leda že by to znali od jiných civilizací.

Tehdejší lékaři ji doporučovali na zmenšení otoků. Hippokrates pak popsal ve svých spisech výrazné snížení bolestivosti podchlazeného místa. Asi nejdrastičtější doklad účinků chladu pak pochází z dob napoleonských válek, kdy vojenští lékaři popisují, že zraněným vojákům se výrazně například ulevilo, pokud jim poraněné místo obložili sněhem a ledem. „Moderní kryoterapie začala vznikat v 70. letech v Japonsku. K léčbě chronické bolesti u revmatických pacientů ji poprvé použil Toshima Yamauchi. Její další testování ukázalo, že působení mrazu je vhodné pro další pacienty, třeba vysvětluje lékař Pavel Vávra, který je provozovatelem jediné kryokomory na Vysočině.

Kryokomora ale rozhodně není zařízení, které by bylo určené jen nemocným lidem. Působení chladu má totiž další velmi žádoucí účinky. Jedním z nich je například zpomalení stárnutí. „Pobyt v kryokomoře vyvolává v lidském těle stejné účinky, které můžeme přirovnat k restartu zpomaleného počítače. Zahájí v našem těle zázračné procesy regenerace a reparace, tedy jakési obnovování nefunkčních nebo špatně fungujících procesů,“ vysvětluje detailně Pavel Vávra a dodává, že mnoho blahodárných účinků na lidské tělo ještě patrně nedokáže dnešní medicína ani popsat. Ostatně právě to byl podle Pavla Vávry důvod, proč se rozhodl věnovat kryoterapii. Dnešní medicína je prostě na některé věci krátká a předepisování dalších a dalších léků je někdy cestou do ztracena.

Co tedy zájemce při návštěvě kryokomory v budově polikliniky ve Žďáře nad Sázavou čeká? „Někteří lidé mají obavu z velké zimy. Je ale důležité říci, že i přes nízké teploty v kryokomoře jde o takzvaný "suchý mráz" a pocit vnímání chladu je naprosto jiný, než v zimě venku. Pobyt v kryokomoře se pohybuje jen kolem tří minut. Naše zkušenost je ale taková, že po prvních dvou nebo třech návštěvách klienti sami žádají prodloužení času nebo snížení léčebné teploty, protože cítí, jak jim mráz pomáhá. A protože jsme na Vysočině, kde jsme na zimu zvyklí, máme takovou hec akci - Klub dědy Mráze, kdy zkoušíme s pravidelnými návštěvníky překonávat rekordy v délce pobytu,“ usmívá se pan doktor a se smíchem pokračuje: „Jedna klientka se ujišťovala dokonce, jestli si může komoru otevřít zevnitř, kdyby jí náhodou byla velká zima. Samozřejmě jsme ji uklidnili, že komora je v tomhle směru naprosto bezpečná.“

Kryocentrum nabízí ale i další služby. Na kryokomoru navazuje takzvaný H.E.A.T. program, kdy zájemci z kryokomory skočí na pás a pěkně si prohřejí pohybem celé tělo. „Jde navíc o velmi účinnou metodu bodyformingu, takže nejen že v kryokomoře posílíme zdraví, ale ještě si vypracujeme postavu,“ vysvětluje Pavel Vávra.

Zejména dámám je pak určeno další pracoviště, kterým je Kryo for Beauty v Jihlavě. Tady je možné najít kryolipolýzu – tedy neinvazivní liposukci a také Smotthshapes pro vyhlazení a zeštíhlení nožek. Další informace včetně kontaktu najdete na www.kryovysocina.cz.

Úvodní foto: Nasátí kryolipolýzy

Autor: Ondřej Rázl