Máme šanci skokově změnit stav vědy, říká Jan Vitula

Jan Vitula pochází z Jihomoravského kraje, v současné době zastává post vrchního ředitele strukturálních fondů na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR v Praze. Každý týden jezdí přes Vysočinu do Prahy po dálnici, která by potřebovala na mnoho místech opravit. Kraj Vysočina má podle svých slov rád a často sem jezdí s rodinou na výlety a za odpočinkem.

Vysočina má velký potenciál v intelektuální oblasti, ale chybí zde výzkumné ústavy, prestižní vysoké školy a odborná pracoviště, která by se věnovala novému vývoji a novým technologiím. Proč si myslíte, že tomu tak je?
Podle mého názoru je to dáno historií. Tento typ aktivit se prostě historicky soustředil jinde. Navíc, upřímně řečeno, je dnes z pohledu vědy jedním regionem ne-li celá Evropa, tak určitě Česká republika. Čili nebyl bych z toho smutný a soustředil bych se na podporu existujících institucí s cílem vybudovat z nich malá, ale pružná výzkumná zařízení, orientovaná na aplikovaný výzkum.

Ministerstvo školství vybírá projekty, které mají šanci čerpat peníze z evropských strukturálních fondů v oblasti vědy a výzkumu. Existuje nějaký projekt na Vysočině, který má šanci o peníze z Evropské unie usilovat?
První projekty se budou vybírat v letošním roce. V současné době je vyhlášena první výzva na podporu regionálního výzkumu. Myslím, že to je přesně ten typ výzkumu, který by měl být realizován v regionech, jakým je Vysočina.

Vysočina už delší dobu trpí tzv. odlivem mozků do jiných krajů. Jak by se tato situace dala otočit?
Jak už jsem říkal, myslím, že by se dalo velmi dobře využít možností, které nabízí prioritní osa dvě našeho operačního programu, a usilovat o prostředky na podporu regionálního výzkumu. Ale na rovinu řečeno, my nebudeme ti, kteří někomu budou říkat: podejte si projekt, určitě dostanete peníze. Naším úkolem je vybrat ty nejlepší. Co však budeme chtít, je jasný závazek předkladatelů, že budou zaměstnávat doktorandy a mladé vědce. A to je dobrá šance pro všechny chytré lidi.

V současné době působíte na ministerstvu školství jako vrchní ředitel strukturálních fondů. Které projekty Evropské unie podporuje?
Obecně se dá říci, že naše výběrová kritéria se zaměřují na výběr projektů podle kvality výzkumu a udržitelnosti. To znamená, že chceme vybrat projekty, které nabízejí zajímavý nápad a současně garantují, že neskončí v okamžiku, kdy je přestaneme financovat. Měly by splňovat celou řadu dalších parametrů, o kterých jsem se už zmiňoval. Například to, že musí zaměstnávat určité počty mladých vědců a tak dále.

V čem mohou tyto fondy pomoci České republice a třeba také Vysočině?
Do českého výzkumu nikdy nepřišla taková finanční injekce. Máme šanci skokově změnit stav naší vědy, proto takové soustředění na kvalitu. Chceme, aby tyto mimořádné prostředky podpořily skutečně ty nejlepší bez ohledu na vazby a známosti. Jedině to je cesta, jak se česká věda může dostat na skutečně špičkovou úroveň.

Jaké postavení má Česká republika v oblasti vědy a výzkumu ve srovnání s dalšími státy Evropské unie?
Není to žádná sláva. Jsou obory, kde se nám docela daří, ale jedná se spíše o výjimky než o pravidlo. Myslím, že důvod tohoto stavu je především příliš malý tlak na kvalitu a také něco, co se dá nazvat malým českým rybníkem. Každý zná každého a rozdělování peněz tomu tak trochu odpovídá.

Autor: Milan Pilař