Martin Svoboda z Jaroměřic nad Rokytnou sportuje i přes svůj handicap

Kasičky byly v obchodním domě a u kašny na náměstí. V únoru letošního roku výtěžek sbírky předali Martinu Svobodovi. Martin je mladý nadějný sportovec, zrakově postižený od narození a letos v září mu bude čtrnáct let. Ve sbírce bylo vybrali Jaroměřičtí 21 500 Kč, přispěli ještě další obyvatelé Jaroměřic přímo Martinovi a celková částka 24 tisíc korun stačila na zakoupení nového dvojkola, které si Svobodovi vyzvedli v Třebíči 10. května.

Martin jezdí na novém tandemu se svým tatínkem jako druhý v řadě. Měl zpočátku obavy z jízdy, protože to bylo pro něho nové a nezmámé a nevěděl, jak má správně šlapat a sedět v souladu se svým tatínkem, který je vpředu, kolo řídí a více šlape do pedálů. Po několika jízdách se oba srovnali a jízdu zvládají. „Teď ještě aby se to naučila mamka a bude to paráda!“ pronesl tatínek Martin, který ještě jednou děkuje všem, kteří přispěli jeho synovi.
Jízda na kole není jedinou sportovní činností, kterou Martin Svoboda dělá. Ještě plave, skáče do dálky, běhá, hází kriketovým míčkem, a když nesportuje hraje na eletrickou kytaru. Všechny tyto aktivity kromě hry na kytaru, provozuje ve škole pro zrakově postiženou mládež v brněnských Pisárkách od roku 2011. Na kytaru hraje Martin od loňského září, a když se mu hra bude dobře dařit, není vyloučeno, že zahraje i v Jaroměřicích. Školu v Brně má s internátním režimem, domů k rodičům jezdí na víkendy. Také se to někdy nezdaří, to když má se svoji školou atletické soutěže které se odehrávají o víkendech. Jiné atletické hry trvají třeba několik dní. V těchto složitějších případech maminka nabalí doma více věcí do kabel a nebo přiveze potřebné věci synovi přímo do Brna. Martinova cesta ke sportu vedla přes jeho tatínka, který se zabývá jaroměřickým fotbalem. Martin v Brně trénuje tři až čtyři hodiny denně, takže se nenudí. Trenéři na sporty jsou z jeho školy. Zajímavostí je, že na závody jezdí mladí sportovci společně s Martinem linkovými autobusy nebo vlaky. V případě, že jich jede na závody méně, využijí školní mikrobus. Cesty a náklady na závody jim hradí jejich škola. Martin má doma pěknou řádku medailí a diplomů, které získal za svoje sportovní výkony. Co ho čeká do budoucna? Ještě dva roky bude navštěvovat v Brně speciální školu pro zrakově postiženou mládež, po jejím absolvování by chtěl studovat na střední škole pro zrakově postiženou mládež a dále, to se ještě uvidí. Sportu nemíní zanechat, je to jeho koníček, v kterém ho podporuje i jeho rodina.

Autor: Zbyněk Hobza