Mor se mezi včelstvy v kraji objevil, větší nebezpečí však nehrozí

Zprávu o monitoringu vypracoval Výzkumný ústav včelařský, s. r. o. na základě výsledků rozborů vzorků glycidových zásob v období března až června letošního roku. Vzorky byly získány ve spolupráci s dobrovolně zúčastněnými okresními výbory a základními organizacemi Českého svazu včelařů v Kraji Vysočina (ČSV)a s Krajskou veterinární správou Jihlava. Z iniciativy zástupců včelařů byli všichni včelaři na území kraje vyzváni k odebrání vzorků cukerných zásob ze svých včelstev.
Sledování se zúčastnili včelaři z Havlíčkobrodska, Jihlavska, Třebíčska a Žďárska. Akce měla ze strany včelařů značnou odezvu, shromážili 3 147 vzorků z 33 základních organizací ČSV, což představuje 58 procent základních organizací sdružených v tomto kraji. Pozitivních vzorků na přítomnost spor moru včelího plodu bylo 23, tudíž 0,73 procent vyšetřených vzorků a méně než jedno procento chovatelů.
Na stanovištích s pozitivním nálezem organizuje další kroky Krajská veterinární správa. Akce finančně nezatížila včelaře, protože byla financována prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu. Všichni chovatelé, u kterých nebyl nalezen původce moru včelího plodu, ubdrželi certifikát, který poslouží k propagaci kvality medu produkovaného v Kraji Vysočina.
„Rádi bychom příště zapojili všechny okresy, aby se na tomto monitoringu podílely. Kraj se chystá spojit se zástupci včelařů na Pelhřimovsku, aby se v případě pokračování projektu do něj také zapojili,“ uvedl náměstek hejtmana Vladimír Novotný. Na základě monitorovací studie odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství uspořádá začátkem roku 2012 pro včelaře v kraji seminář o problematice choroby mor včelího plodu a možností čerpání finančních prostředků do oblasti včelařství ze Státního zemědělského intervenčního fondu. Ze včelích produktů není mor přenosný na člověka. Mor se v přírodě dostane do včelstva převážně s infikovanou potravou, kterou včely najdou v dutině po uhynulém včelstvu. Nákazu mohou přenášet i nakažené včely zalétlé do cizího úlu, z čehož vyplývá, že rizikovým faktorem je i kočování se včelstvy bez veterinárního povolení. Chovatel může mor získat např. nákupem použitých pomůcek. Nákaza se projeví u zavíčkovaného plodu. Plást se jeví jako nepravidelně zaplodovaný. Víčka jsou ztmavlá, propadlá, občas děravá. Včelstvo hyně většinou v zimě v prvém nebo druhém roce po projevení prvních příznaků. Mezi preventivní opatření patří mimo jiné nepoužívat staré úly a pomůcky nejasného původu a nezkrmovat cizí med ani pyl.

Autor: Eva Vorálková