Myslivci v Řečici před senosečí používají dron s termovizí. Za dva týdny našli více než 60 srnčat

V Řečici na Žďársku se před každou plánovanou senosečí odehrává pečlivě organizovaná akce. Myslivci zde využívají dron s termovizí, aby včas našli srnčata ukrytá v husté trávě. Ta se v prvních týdnech života instinktivně nepokoušejí utéct a zůstávají ležet na místě, což je při práci zemědělské techniky vystavuje velkému riziku. Za poslední dva týdny se podařilo najít více než šedesát mláďat.

Jakmile se myslivci dozvědí o plánované seči, vyrážejí do terénu už za svítání. Nejčastěji mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní, kdy je zem chladná a termovize dokáže nejlépe odlišit teplé tělo zvířete od okolního porostu. Nový dron, který spolek pořídil pro letošní sezónu, výrazně zrychlil a zpřesnil celý postup.

Večerní mapování a ranní zásah

Práce začíná už předchozí večer. Myslivci prolétnou louky a orientačně zaznamenají místa, kde se srnčata mohou nacházet. Ráno pak pilot dronu navádí kolegy přímo k uloženým bodům. Termovize a noční vidění zobrazují teplé stopy v porostu, podle nichž se hledající rychle orientují.

V terénu pracují sítě, vysílačky i vizuální navigace podle dronu, který krouží nad místem nálezu. Díky tomu se daří zasahovat rychle a přesně, což je při ranním oteplování porostu klíčové.

Různé situace, stejný cíl: dostat mládě z louky

Mladší srnčata zůstávají na místě a lze je snadno odnést do bezpečí. Starší, zhruba dvoutýdenní kusy už dokážou rychle utíkat a jejich odchyt je obtížnější. V takových případech myslivci sledují směr pohybu a ověřují, že zvíře opustilo ohroženou plochu.

Když se odchyt podaří, srnče se v rukavicích přenese do bezpečné vzdálenosti od místa plánované seče. Matka si ho následně podle hlasu znovu najde. Úspěšné zásahy probíhají i na rozsáhlých loukách — při jedné z posledních kontrol se podařilo zachránit čtyři mláďata na ploše o velikosti přibližně 30 hektarů.

Od psů k termovizi: technologie mění způsob hledání

V minulosti se myslivci spoléhali na procházení porostu se psy a na pachové ohradníky, které měly srny odradit od kladení mláďat do rizikových míst. Největším limitem však byla skutečnost, že čerstvě narozená srnčata téměř nevydávají pach a v trávě jsou velmi obtížně k nalezení.

Nový dron s termovizí úspěšnost zásahů výrazně zvýšil. Pořízení zařízení stálo přibližně 185 tisíc korun, ale podle spolku se investice rychle vrací v podobě zachráněných mláďat.

Spolupráce se zemědělci je klíčová

Bez včasných informací o termínech sečí by zásahy nebyly možné. Myslivci v Řečici spolupracují se společností Proagro Radešínská Svratka i se zemědělským družstvem v Hodíškově. Plány se však často mění podle počasí, a tak je někdy nutné kontrolu opakovat.

Pokud mají kapacitu, pomáhají myslivci s dronem i v okolních obcích. V posledních dnech zasahovali například u Jám nebo Dlouhé.

Jak může pomoci veřejnost

Do záchrany srnčat se na Žďársku zapojují i dobrovolníci. Pod projektem Zachraň srnče z Vysočiny funguje registrovaný spolek, který podobné akce podporuje a informuje o tom, jak zásahy probíhají. Uvádí, že mláďata jsou nejzranitelnější při první seči v květnu a červnu.

Zájemci o pomoc se mohou obrátit také na Okresní myslivecký spolek ve Žďáře nad Sázavou, který je nasměruje podle místa bydliště a aktuálních možností.

Téma budeme dále sledovat v rámci regionálního zpravodajství. Na Vysočině se podobné akce rozšiřují i díky tomu, že moderní drony s termovizí jsou dnes dostupnější než dříve.