Na Vysočině hledají skla nebezpečná pro ptáky. Pomoci může i veřejnost

Skleněné plochy mohou být pro ptáky obtížně rozpoznatelné. Průhledné sklo může působit jako volný prostor a zrcadlící plocha zase odráží okolní zeleň nebo oblohu. Náraz pak může vést ke zranění nebo úhynu. Česká společnost ornitologická odhaduje, že v České republice takto každoročně zahyne až milion ptáků.

Problém se netýká jen velkých moderních budov. Rizikem mohou být také výlohy obchodů, prosklené zastávky veřejné dopravy, zimní zahrady, skleněná zábradlí nebo průhledy a rohy budov.

Mapování probíhá od 21. do 27. září

Česká společnost ornitologická pořádá od pondělí 21. do neděle 27. září 2026 Týden skleněného zabijáka. Veřejnost během něj vyzývá ke kontrole skleněných ploch a k hledání uhynulých nebo zraněných ptáků v jejich okolí.

Mapování ale nekončí posledním dnem této akce. Nálezy mají podle ornitologů význam po celý rok. Údaje pomáhají zjistit, které objekty představují pro ptáky největší riziko, a mohou sloužit také jako podklady pro jednání s jejich majiteli a provozovateli.

Proč ptáci do skla narážejí

Průhledné sklo může v ptácích vytvářet dojem volného prostoru, který pokračuje na druhou stranu. Pták proto překážku nemusí vnímat a pokusí se jí proletět. U zrcadlících ploch zase vidí odraz stromů, keřů nebo oblohy a může ho považovat za skutečné okolí.

Riziko se zvyšuje také v místech, kde jsou skleněné plochy v blízkosti zeleně, vodních ploch nebo ptačích krmítek. Právě tam se ptáci mohou vyskytovat ve větší koncentraci.

Jak se do mapování zapojit

Do mapování se může zapojit každý. Při kontrole skleněných ploch je vhodné zaznamenat datum a čas nálezu, co nejpřesnější místo a pokud možno také druh ptáka. Důležitá je fotografie, na které bude kromě ptáka zachycena také skleněná plocha. U budovy může pomoci také údaj o orientaci stěny.

Nález lze zadat prostřednictvím anonymního formuláře projektu Ptačí pasti nebo do databáze birds.cz.

Zraněného ptáka je potřeba předat záchranné stanici

Pták po nárazu může být omráčený, schoulený, přivírat oči, nereagovat nebo nedokázat sám odletět. V takovém případě potřebuje pomoc. Vhodné je opatrně ho umístit do suché krabice bez vody a potravy a kontaktovat příslušnou záchrannou stanici.

Pro Vysočinu je určena Záchranná stanice Pavlov u Ledče nad Sázavou. Kontaktovat ji lze na telefonu 734 309 798 nebo e-mailem zachranazvirat@stanicepavlov.cz. Kontakty na další záchranné stanice po celé republice nabízí web a aplikace Zvíře v nouzi.

Riziková místa lze zabezpečit

Menší skleněné plochy, například okna, výlohy nebo skleníky, lze podle ČSO zabezpečit pomocí speciálních polepů nebo samolepek. Rozhodující přitom není jejich tvar ani barva, ale především hustota rozmístění.

Mezery mezi jednotlivými prvky by neměly být větší než 10 centimetrů. Jedna samolepka umístěná uprostřed velkého okna proto podle ČSO nestačí. Polep by měl pokrývat větší část skleněné plochy.

U velkých budov může být dodatečné zabezpečení technicky náročnější. ČSO proto upozorňuje, že bezpečnost pro ptáky je vhodné řešit už při plánování a projektování staveb.

Data mohou vést k zabezpečení konkrétních staveb

Smyslem mapování není pouze zjistit počet nárazů, ale také určit konkrétní riziková místa. Nasbírané údaje mohou ornitologové využít při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných staveb.

ČSO letos uvádí jako příklad pražské nádraží Praha-Bubny, kde se po jednání s autory projektu a Správou železnic podařilo zabezpečit prosklené zábradlí a další rizikové části nádraží.

Týden skleněného zabijáka je součástí mezinárodní iniciativy Global Bird Rescue organizace Fatal Light Awareness Program Canada. Česká společnost ornitologická se vedle mapování věnuje také osvětě a doporučením pro zabezpečování rizikových staveb.