Návštěva z Brna poučila mladé žurnalisty

Kromě studentů Letní žurnalistické školy, zainteresovaní médii, se přišli podívat i zájemci z řad místních obyvatel. „Jsem tady taková roztleskávačka,“ pustila se rovnýma nohama a s humorem Lenka Waschková Císařová do první části přednášky.

Začala ji svým oblíbeným citátem od Karla Čapka z díla Jak se to dělá. Poté představila studie Jaromírav Volka a Jana Jiráka, kteří se zabývali analýzou novináře. Předmětem jejich studia bylo zjistit věk, pohlaví a co chtějí jako novináři světu dát.

„Výsledky ukázaly, že mužů je v žurnalistice 60 procent a žen 40 procent, ačkoli u nás na fakultě je to spíše naopak,“ uvedla s podivem Waschková Císařová.

Téměř polovina novinářů bez diplomu

Největší zájem o novinařinu mají mladí lidé od osmnácti do devětadvaceti let. Co se týče vzdělanosti, celostátně vzato má diplom z vysoké školy 53 procent novinářů, zbytek pracuje s vystudovanou střední školou.

Posluchači přednášky se také seznámili s rozdílem mezi mediálními studii a žurnalistikou. „Zatímco žurnalistika je praxe, mediální studia vás naučí teorii a ukáže vám výzkumy médií a také jak média fungují, což vás střední škola, v Německu tzv. Fachschule, nenaučí," vysvětlila bývalá regionální novinářka s tím, že dalším rozdílem je stáří oborů. Zatímco žurnalistika se v České republice studuje od 50. let, mediální studia byla do výuky zapojena až v 90. letech minulého století.

Dále Waschková Císařová vysvětlila pojmy jako je dálkové, jednooborové či dvouoborové studium. „Když chcete získat titul, musíte dokončit oba obory,“ upozornila na svízel při studiu na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Tříměsíční praxe

Na konci své řeči představila školy jak v České republice, tak na Slovensku. „Na obor žurnalistika je velký zájem, byla spousta absolventů, ale praxi u nich vám nikdo nezaručil,“ prozradila svůj názor Lenka Waschková Císařová a předala slovo Jaroslavu Čuříkovi, svému kolegovi, který na téma navázal.

„V roce 2007/2008 jsme měli přes 170 studentů a museli jsme se stěhovat,“ doplnil konkrétními čísly Jaroslav Čuřík, který vede na katedře žurnalistiky praxe.

„Studenti musí mít semestr praxe v médiích, to je dvanáct týdnů," konstatoval na na úvod svého povídání. „Aby dostali zápočet, musí publikovat kvalitní materiály v množství úměrném době praxe,“ ukázal na text v prezentaci. „Také je potřeba projít seminářem, který má tři části: úvodní, průběžný a závěrečný.“

Čuřík ukázal, že na řádné práci studentů mu záleží. „Občas zajedu do nějaké regionální redakce v republice, loni jich bylo 9, a ověřuji si přímo od šéfredaktorů, jestli studenti plní, co mají, a jak na tom jsou," nechal se slyšet. Často je prý až překvapen, jak chváleni studující jsou.

Krom tabulek hodnocení studentů šéfredaktory, jejichž hodnoty nepřesahovaly na škále od jedné do pěti dvojku, mluvil i o možné zahraniční praxi. „Většinou záleží na jednotlivcích. Máme studenty nejčastěji v Německu, ale dále také v Polsku či Turecku. Problém však je, že se nám potom nechtějí vracet,“ uznal.

„Jednou u nás byl takový student, že kvůli němu vyhodili celou redakci a nabídli mu místo šéfredaktora. On nakonec dal přednost studiu,“ zavzpomínal brněnský vyučující. Své zkušenosti potvrdil ještě jedním příběhem: „Jen jednou jsem zápočet nedal. Ta studentka neměla ani jednu reportáž.“

Studentské rádio

Jan Motal studoval JAMU v Praze, poté přešel na Masarykovu univerzitu, kde v roce 2009 založil internetové rádio s názvem Rádio R. „Chtěl jsem a stále chci podpořit studentskou komunitu,“ tvrdí Jan Motal, díky němuž vzniklo cvičné a výukové médium pro studenty.

„Celé se to pořádně rozjelo až letos během letním semestru a vyvíjí se dál tak nějak za pochodu,“ upřesnil vývoj rádia. Podotkl, že musel překonávat finanční potíže.„To máte drahá autorská práva, půl milionu technika, půl milionu studio," vyjmenoval. Ovšem rádio funguje, v této chvíli se skládá z nahrávacího a vysílacího studia. „Dokonce máme i telefon. Občas tam volají vrátní a když dřív slyšeli ze sluchátka hudbu, divili se. Teď už si zvykli,“ zasmál se Burgr.

Krom těchto důvodů dává studentské rádio prostor pro menšinové žánry a skupiny, vítá názory, diskuze a hlavně jakékoli nové nápady. „Jednou jsme tu dokonce měli živou kapelu,“ vzpomněl si Jan Motal. Krom nápadů oceňuje i studenty se zájmem a snahou. „Na talent se dá hřešit. Na JAMU, kde jsem studoval, jsou talentové zkoušky. Netalentovaní, když mají možnost, jdou, a třeba to třikrát zkazí. Říkají ‚Ne, už ne, nezvládnu to‘, ale i přesto se snaží a nakonec to nějak dopadne. Na JAMU takový zájem nebyl,“ objasňuje Motal důvod, proč šel zkusit štěstí do Brna.

Rádio R vysílá od tří odpoledne do jedné v noci, jinak běží čtyřiadvacet hodin denně hudební proud. Najít jej můžete na www.radior.cz.

Autorka fotografie: Martina Kovaříková

Autor: Martina Mašková