Noc kostelů v Jaroměřicích nad Rokytnou

Zvony farního kostela se rozezněly a moravskobudějovičtí trubači na kostelní věži oznámili v pátek 29. května deset minut před osmnáctou hodinou začátek slavnostního večera. Lidé měli možnost zhlédnout interiéry chrámu sv. Markéty a obvykle nepřístupné prostory kaple sv. Kateřiny, alespoň na chvíli se oprostit od svých běžných povinností každodenního života, odpoutat se od věčného chvatu a zklidnit své duše při rozjímání, zpěvu, tanci a poslechu hudby i mluveného slova.

Moderování celého slavnostního večera se po přivítání farářem P. Janem Kovářem ujala moderátorka Laďka Hartmanová. Jako první se představil duchovní kvintet žáků a učitelů ZUŠ Mor. Budějovice, následovalo poutavé povídání varhanáře Václava Smolky Proč varhany oněměly, které dávalo odpověď na dotazy ohledně současné nepřítomnosti varhanní hudby v chrámu sv. Markéty, přibližovalo průběh a význam současné opravy zdejších varhan.
Cíleným oživením byly pro přítomné děti Hýbánky s překvapením, které připravila a vedla Eva Šplíchalová, děti rozhodně zaujala i pohádka Tři bratři v podání dětí z Rozmarýnku, vedeného Martinou Svobodovou o pomyslné a skutečné kráse a radosti, kterou přinesli synové svému královskému otci. Šikovnost a fantazie dětí se uplatnila při výrobě vlastních světýlek na cestu, která probíhala souběžně s hlavním programem v boční kapli chrámu v rámci.
Obsažné a zároveň velmi praktické bylo vyprávění Jaroslava Šplíchala o průběhu svaté mše jako nejdůležitějším typu bohoslužby v křesťanské církvi, jejích jednotlivých částech, jejich významu a smyslu v teoretickém i praktickém životě. Co se týče poučení, mnoho zajímavého přineslo i povídání Miroslavy Prokopové o obsahu a provedení jednotlivých částí oltářního obrazu, který vidí většina lidí jen jako celistvý obraz, nikoliv jako obraz, složený z jednotlivých pojednání o stvoření světa.
Uvolněnou a velmi příjemnou atmosféru umocnily především lyrické židovské svatební písně - lyrické texty Píseň písní (Píseň Šalamounova) v podání recitátorů manželů Vlčkových (překlad Daniel Rous) a tanečníků Věry Fialové a Zdeňka Žandy za hudebního doprovodu Martina Čecha a Laky Hartmanové.
O půl jedenácté si mohli návštěvníci vyzkoušet, jak asi vypadala adorace, vzývání neboli zbožné uctívání při svíčkách v 1. polovině 18. století, konkrétně za majitele jaroměřického panství, českého šlechtice a mecenáše barokního umění Jana Adama z Questenberka.
Pro účastníky kulturního programu a návštěvníky chrámu sv. Markéty byla u bočních oltářů připravena výstava liturgických knih, breviářů a misálů nejrůznější provenience a stáří.
Zájemcům o vyhlídku na město a jeho okolí byla až do setmění výjimečně za doprovodu Jaroslava Večeři zpřístupněna věž kostela.
Úplně poprvé se v kostele také tančilo. Program sestával z židovských tanců, které předváděla a zájemce z řad návštěvníků, jichž bylo nemálo, učila Jana Kopečková. V chrámových prostorách vládla téměř rodinná atmosféra a pohoda. Celý večer, hlavní program i doprovodné akce, byly připraveny v duchu agapé, v duchu Boží lásky k lidem po vzoru prvních křesťanů. V tomto duchu byla připravena i Cesta světla s biblí až do kaple sv. Kateřiny.

Autor: Jana Bečková