O památkách a jejich opravách v Havlíčkově Brodě

Konferenci pořádal Oblastní výbor ČKAIT v Kraji Vysočina ve spolupráci se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska a Národním památkovým ústavem.
Na přednášky českých odborníků z oblasti památkové péče se do Havlíčkova Brodu dostavilo více než 160 účastníků z celé republiky.

Hlavním cílem konference, která probíhala v překrásném, čerstvě opraveném renesančním sále Staré radnice, bylo vytvořit předpoklady a prostor pro vzájemný dialog a spolupráci mezi třemi hlavními subjekty památkové ochrany staveb: památkářem, projektantem a vlastníkem památky (stavebníkem). Ti mají odpovědnost za vytváření a kvalitu našeho veřejného prostoru v historických lokalitách, a to jak v urbanizovaných sídlech, tak i v navazující volné kulturní krajině. Vedle projektantů a pracovníků památkové péče byla konference určena zástupcům veřejné správy, vlastníkům památkových objektů z řad státních, samosprávných, církevních i privátních majitelů, studentům stavebních a technických škol, ale také občanům, kteří se o danou problematiku zajímají.
Programové schéma rozdělilo dvoudenní rokování do čtyř tematických bloků.
První byl nazván Zdařilá rekonstrukce historické fasády – nezbytný doklad autentičnosti a originality, kde vystoupil Václav Girsa, prezident Českého národního komitétu ICOMOS, s příspěvkem doplněným mnoha názornými příklady odborně provedených konzervací historických fasád a omítek i rekonstrukcí střešních krytin nejen v Čechách, ale i v zahraničí.
Druhým tématem bylo pojednání o české krajině jako o území s jedinečnými kulturními a estetickými hodnotami. V příspěvcích architekta Karla Kuči, Silvie Jagošové a Dalibora Halátka byly představeny české chráněné památkové krajinné zóny, dále pak zdařilé úpravy a opravy rozličných typů staveb uplatněných ve vesnickém a maloměstském historickém prostoru. Zajímavé příklady místních komunikací, oplocení, veřejných mobiliářů i technických inženýrských sítí byly – s pozoruhodným citem přednášejících pro detail – popsány a v následné živé diskusi s posluchači rozebírány a komentovány. Třetí blok prezentoval aktuální téma Ohrožené památky sakrální i světské. Zde byly v příspěvcích Jana Pešty, Josefa Suchára a Svatopluka Zídka prezentovány ukázky záchrany či ztrát mnoha památkových objektů. Ve žhavé besedě byly analyzovány příčiny problémových stavů četných památek z kategorií staveb industriálních, církevních a světských. Zde je třeba vyzvednout a ocenit aktivity Kolegia pro technické památky působícího při ČKAIT a zastoupeného Svatoplukem Zídkem, které před několika lety úspěšně zvedl téma potřeby záchrany průmyslového kulturního dědictví. Zvláště komentovaný příběh neobvyklé záchrany kostela v Neratově v Orlických horách, přednesený jejím iniciátorem a organizátorem, Josefem Suchárem, provázela velká pozornost auditoria.
Závěrečná čtvrtá část konference byla věnována nešvaru většiny českých měst – agresivnímu uplatňování spontánní reklamy v historických jádrech sídel, tzv. reklamnímu smogu. Městští architekti z Vyškova Zdeněk Pospíšil a ze Znojma Iveta Ludvíková seznámili účastníky konference s přístupem samospráv k divoké reklamě v jejich městech. Vzorové a hodné následování zahraniční příklady z Německa, Francie, Švýcarska aj., představil architekt Jan Pešta.
Smyslem organizování havlíčkobrodských setkání není vysoce odborná, teoretická konference na téma památkové péče, cílená pouze na akademiky, teoretiky architektury či dějin umění. Pozornost patří běžným stavebním památkám městského a venkovského prostředí i drobné architektuře a souvisejícím problémům praktického stavebního a provozního života památek. Tato setkání chtějí vyvolávat trvalý dialog mezi projektanty, stavbaři, pracovníky místní památkové péče, starosty či zastupiteli malých měst a obcí i občany. Obsahové shrnutí jednotlivých přednášek najdou zájemci na webových stránkách konference k volnému stažení.
Třetí ročník konference se uskuteční v Havlíčkově Brodě na přelomu května a června 2017.

Autor: Soňa Rafajová