Ochránci přírody na Vysočině nebudou pokračovat ve vypouštění vzácných sov pálených z umělého odchovu do volné přírody, brání jim v tom podmínky stanovené zákonem.
Sova pálená patří v kraji Vysočina k nejvzácnějším a nejohroženějším druhům. „K vypouštění uměle odchovaných sov do volné přírody je nutná výjimka ze zákona o ochraně přírody platná vždy na několik let. Novou výjimku jsme získali, ale její podmínky jsou pro nás nesplnitelné,“ vysvětluje současné problémy ochránce přírody Pavel Koubek ze sdružení Zelené srdce, kterému správa CHKO Blaník výjimku na vypuštění deseti sov udělila.
„Musíme však nejméně po dobu jednoho roku sledovat za pomoci satelitních vysílaček, aby se zjistilo, jak se sovy po vypuštění chovají a kolik jich přežije. Sledování pomocí satelitu je však velice nákladné a pro dobrovolné sdružení hospodařící s desítkami tisíc je podmínka vyžadující investice v řadech statisíců až milionů nesplnitelná a s vypouštěním proto končíme,“ dodává Pavel Koubek.
Vypouštění je částí projektu, který byl na okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod zahájený už v roce 1996. „Před začátkem projektu se předpokládalo, že tato sova zde stále roztroušeně hnízdí, ale skutečnost se ukázala mnohem horší. V rámci mapování se nepodařilo do současnosti prokázat hnízdění na Havlíčkobrodsku a na Pelhřimovsku hnízdí nepravidelně jeden pár. Začali jsme proto s intenzivní podporou. Do zemědělských objektů jsme rozmístili více jak dvě stě hnízdních budek zajištěných proti vnikání kuny skalní, která je hlavním predátorem této sovy a rozběhli jsme i osvětovou kampaň,“ vysvětluje Pavel Koubek.
Hustá síť bezpečných hnízdišť však podle jeho slov situaci příliš nezlepšila, a tak ochránci přistoupili k posílení vypouštěním sov z umělého odchovu zoologických zahrad a stanic pro poraněné živočichy. „Sovy jsou v zajetí odchovávány rodiči a chovají se tedy jako divocí ptáci. Před vypuštěním do přírody se ještě na uzavřené půdě zemědělského objektu procvičí v létání a v lovu živé kořisti,“ popisuje Pavel Koubek.
Celkem tak vypustili ochránci od roku 2002 na Vysočině 126 mláďat, ale stejně jako u mláďat z přirozených hnízd se díky řadě ohrožujících faktorů dožije dospělosti jen zlomek. „V několika případech se nám podařilo sovy na vypouštěcí lokalitě usadit a dokonce vyvedly mladé, ale chyběla trocha štěstí, aby se na lokalitě usadily dlouhodobě a to se stalo dalšímu vypouštění osudným,“ vysvětluje Pavel Koubek.
Jedním z argumentů pro striktní podmínky nové výjimky jsou právě nepřesvědčivé výsledky a tvrzení, že vypouštění může spíše uškodit než pomoci. Pavel Koubek odhaduje, že v celém kraji Vysočina hnízdí v současnosti deset párů sov pálených – tedy v průměru dva páry na okres a to podle odborníků pro další přežití nestačí. „Uvažovali jsme i o ukončení projektu, protože když zkontrolujete sto prázdných budek, přemýšlíte, zda to má smysl. Před deseti dny se však vylíhla tři mláďata páru, který vznikl z poslední vypuštěné skupiny v loňském roce a je pro nás jednou z posledních nadějí, že kraj Vysočina nebude bílým místem ve výskytu sovy pálené a v projektu budeme mimo vypouštění nadále pokračovat,“ uzavírá Pavel Koubek.
Foto: Pavel Koubek
Autor: Milan Pilař