Odešel ctitel Vysočiny Miloš Klang

Na posledním rozloučení zazněly i jeho krásné verše věnované tomuto koutu naší vlasti.

Zkazky z moravského Horácka, Malá encyklopedie latiny v právu, která se dočkala pěti vydání, básně Svému kraji, Čtveročas Vysočiny. Pod tituly těchto knih a četných dalších se setkáváme coby autorem s Milošem Klangem. Mimo jiné otextoval i slavné Fukovy Dačickou a Slavonickou polku.
Nadšený milovník krajiny Vysočiny, básník, vydavatel krásných tisků, dopisovatel do vlastivědných sborníků, člověk s otevřeným srdcem pro cit a krásu rodného kraje i lidi v něm žijící. Rodák z Dačic, absolvent reálky v Telči, žijící střídavě v Praze i ve svém rodném městě. Nikdy se nesmířil s jeho administrativním přesunutím do Jihočeského kraje. Dačice byly vždy moravské, a nejraději by je viděl začleněny opět do kraje Vysočina.
„Kdykoliv přijdu do Telče,“ vyznal se Klang v jednom ze svých dopisů, „místa svých studentských let, mám takový zvláštní pocit u srdce a kolem hlavy cítím vát stříbrný vítr.“
„Vysočino, máš věrné syny, v tobě se rodí a k tobě navracejí,“ stálo na smutečním oznámení. Verše Miloše Klanga dnes došly naplnění…

Úvodní foto: Miloš Klang na výstavě Františka Bílkovského v Dačicích

Autor: Pavel Kryštof Novák