Ondřej Moravec: Stojka byla jistota, totální.

Máte medaili, což je splněný plán. Když se mluvilo o plánech, tak jste medaili hodnotili jako skvělý výsledek.
Tak to rozhodně máme splněno. My jsme to říkali kvůli tomu, že člověk pak na sebe vyvíjí zbytečně velký tlak. Samozřejmě v tomhle závodě jsme byli třetí už na začátku sezony, věděli jsme, že jsme hodně silní, i když dneska ten začátek tomu moc nenasvědčoval, ale zabojovali jsme a dostali jsme se tam. Nená to ještě konec, myslím, že po tomhle budou naše ambice o něco výše.

První medaile z mistrovství světa, dá se to popsat?
Je to sen každého sportovce, mít medaili z mistrovství světa. Já jsem maximálně spokojený, mám doma medailí spoustu, ale ze seniorské kategorie je to něco jiného. Ty medaile dětské, jak já říkám, mám ještě u rodičů, ale tato půjde ke mně domů a určitě na nějaké místo, kde na ní bude vidět. Myslím si, že si to zaslouží být vidět (smích).

Sprint v sobotu a stíhačka v neděli, pro Vás oblibené závody?
Rozhodně sprint, prostě velice důležitý závod. Navazuje na to stíhačka, tam je potřeba podat maximální výkon a doufám, že z toho bude výborný výsledek. Hlavně se neuspokojit. Nějaké výsledky už jsem letos udělal a ty mě nakoply k intenzivnější práci. Motivace je, ale na medaili si dělá zálusk pětadvacet borců, někdo říká i čtyřicet. Je to moc těžké, musí se sejít více věcí, super den a kopu štěstí k tomu.

A jak to tedy bylo včera?
U mě na střelnici stoprocentní, na trati to nebylo úplně ono, ale štafety jsou specifické. Díky tomu, že tam jsou odstupy, náskoky, ztráty a člověk neví, jak má začínat.

A co fanoušci, jací byli?

Super, na trati úplně skvělí, na střelnici, ač jsem to nečekal, to byl neskutečný kotel. Před závodem jsem říkal, že to nebude tak hrozné, protože v Ruhpoldingu, je ta tribuna blíž než tady, ale opak byl pravdou. Když jsem po nástřelu viděl, že to je plné a potom při střelbě jsem slyšel ten rachot, tak jsem měl strach. Nějak mě to sebevědomí nedodalo, ale při závodě jsem diváky vytěsnil a povedlo se to všechno. Na střelnici to byl skutečně kotel. Tady to je tak hodně slyšet, že to fakt není nikde. Pro mě to byla jen vzpruha.

A podmínky na střelnici?
Já jsem měl ideální, lehký vítr zleva, něco jsem tam cvaknul, jeden cvak, ale nehrálo to žádnou roli.

Jak podle Vás zajel Jaroslav Soukup a holky?
Jarda? Střílel výborně, po běžecké stránce taky paráda, absolutně nahradil Michala Šlesingera. Myslím, si že mužeme být rádi, že to tak dopadlo. A holky? Gabču jsem skoro vůbec neviděl. Verču mrzely ty rány. Myslím, že to bylo fajn.

Byla nervozita při předávce?
Ne, já tohle mám rád, když můžu jet vpředu. Závodím rád s těmi nejlepšími, byl jsem v té pozici několikrát, takže jsem rád, že to takhle všechno bylo.

Po poslední střelbě jste měl blízko k Martinu Fourcadovi, nechtěl jste ho dojet?
Já jsem ho viděl, první polovinu podle mě zkusil za Emilem (Emil Hegle Svendsen), ale viděl, že na to nemá. Emil musel letět neskutečným způsobem a pak si to pohlídal. V jedné části se mi zdálo, že trošku tuhne a nezávodil, ale měl to absolutně pod kontrolou a věděl, že jsem za ním daleko. Myslím, si že člověk když ví, že už toho před sebou nemůže dojet a má za sebou mezeru, tak nemá cenu se nějak šťavit.

Jaký je to pocit mít medaili na krku?
Pocit, bomba, pro nás to je, jako kdybychom měli zlato. Možná tam byly ještě dvě příčky, ale teď to je vítězství.

Jaký byl ten poslední úsek?
Na trati mě to bolelo, před startem jsem se necítil špatně, ale závod byl těžký. Fakt mě to bolelo, na to, že to bylo 7,5 km.

Vaše poslední střelba?
Nechci tady vypadat jako machr, ale to byla jistota, totální jistota. Fakt jsem si věřil, úplně neskutečně na toho stojáka, po té ležce, to mi dodalo sebevědomí. Tam už jsem věděl, tak jsem byl s tím Italem, a možná to bude znít hnusně, ale já jsem věděl, že to prostě nedá. O medaili na mistrovství světa jsem ještě nestřílel, možná o první místo na světovém poháru ano, ale tohle ještě nikdy.

A co bude na mistrovství světa dál?
Je před námi ještě řada závodů. Uvidíme, do dalších závodů nám to dodá takový klid. Určitě se nám bude závodit o kus lépe, než kdyby se to nepovedlo. S tou medailí to bude o dost snažší. Takže můžu říct že se těším do dalsích závodů.

Autor: Michaela Poláková