Osobní asistence a Charitní pečovatelská služba není to samé

Účel obou služeb je stejný – pomoci někomu, kdo se trápí, je nějak postižen, není schopen postarat se sám o sebe a svoji domácnost a jeho blízcí jsou vyčerpaní každodenní péčí o něj a potřebují si odpočinout. Ale nelze Osobní asistenci a Pečovatelskou službu považovat za totéž.

Osobní asistence je služba poměrně nová, tedy i veřejnosti méně známá. Její dosah spadá po celém území bývalého okresu Žďár nad Sázavou. Provozní doba je nepřetržitá, takže služeb osobního asistenta je možné žádat i v nočních hodinách či o víkendu. Vše je ale závislé na kapacitě služby.

Oproti tomu má Pečovatelská služba, která funguje pouze v okolí Bystřice nad Pernštejnem a Žďáru nad Sázavou, vymezené časy svých úkonů. Záběr činnosti Osobní asistence, která se stejně jako Pečovatelská služba řídí Zákonem o sociálních službách, je tedy širší.

„Pečovatelská služba zajistí v podstatě vše, co člověk potřebuje, ale osobní asistence jsou jeho ruce. Osobní asistenti pomáhají vykonávat člověku to, co by jinak dělal bez svého postižení,“ objasnila odlišnosti služeb vedoucí Osobní asistence Jaroslava Pavlíčková s tím, že uživatel si vždy dojedná, na jakou dobu asistenci potřebuje.

U asistence jde o přítomnost

„Rozdíl v našich službách vidím v tom, že pečovatelka přijde do domácnosti uživatele pomoci mu s něčím, co sám nezvládá. Například nakoupí, připraví stravu, pomůže s hygienou nebo úklidem, s uživatelem pohovoří a odchází. To vše v dohodnuté době,“ přidal vysvětlení vedoucí charitních pečovatelek (ve žďárské Charitě pracují jako pečovatelky zatím jen ženy) Miroslav Prudký.

„Oproti tomu osobní asistent je s uživatelem dlouhou dobu, třeba celé dopoledne a pomáhá se vším, co sám kvůli svému postižení nezvládne. Uklízení a nakupování není to hlavní. Jde o víc – především o doprovod a přítomnost,“ dodal.

Obě služby jsou částečně hrazené ze strany uživatelů. „Některým zájemcům připadá poskytování Osobní asistence drahé. V reálu však nepokryjí ani třetinu poskytované služby. Zbytek musí být hrazen z dotací a dalších zdrojů,“ uvedla Lenka Šustrová z Oblastní charity Žďár.

Miroslav Prudký se často setkává i s těmi názory, že je poskytování pečovatelských úkonů zdarma stejně jako v případě ošetřovatelské služby, která je hrazena zdravotními pojišťovnami, takže není hrazena ze strany příjemce služby. Lidé, kteří službu potřebují, mají nárok na příspěvek na péči, který je určený právě k hrazení těchto úkonů.

Pomoc ve škole i na úřadě

Služby jsou terénní, což znamená, že jsou poskytovány v domácnostech uživatele nebo na místech, kde je třeba - například škola, kultura, úřady a podobně. Problémem jsou podle Jaroslavy Pavlíčkové sjednané asistence na krátký časový úsek s delšími dojezdy nebo požadavek na péči osobního asistenta na poslední chvíli, kdy je pak náročné službu pokrýt.

Autor: Lucie Pátková