Za prvmí pololetí roku 2011 řešily poradny více než 12 000 těchto dotazů. Za stejné období loňského roku zodpověděly zhruba 8 500 dotazů. Meziročně tak došlo k nárůstu o 40 %.

Alena Slavingterová
Asociace občanských poraden (AOP)považuje poslední trend v zadlužování čských domácností alarmující. „Lidé se na občanskou poradnu obracejí nejčastěji s problémy spojenými s insolvencí a jejími následky jako jsou exekuce, problémy s vymahačskými firmami nebo oddlužovacími společnostmi,“ uvádí ředitel AOP Stanislav Skalický s tím, že se pracovníci poraden vždy snaží s klientem probrat, jaké jsou jeho možnosti a následně navrhují možná řešení a informují klienta o potenciálních důsledcích.
Podle Skalického jsou příčiny zadlužování v podstatě dvě. První je skutečnost, že člověk si za to může v podstatě sám. Druhá je mediální masáž poskytovatelů půjček. Lidé si nevšimnou ostatních poplatků, sankcí za opožděné platby nebo rozhodčí doložky. Některé organizace urgují dluh až po letech, čímž se dlužná částka navyšuje.

Stanislav Skalický
Na
Vysočině v současnosti funguje
sedm občanských poraden (OP). „Chodí k nám i lidé, kteří k dluhům přišli jako slepí k houslím. Například nezaplatíte složenku, protože jste se přestěhovali. Za několik let se věřitel ohlásí a dramaticky vám to spočítá,“ konstatuje Alena Slavingerová, ředitelka OP Jihlava. „Není to jen záležitost nezodpovědných lidí. Stačí, když přijdou o práci nebo onemocní, v tom momentě se člověk propadne. Jde i o nastavení společnosti. Z půjček se stal výnosný byznys pro lidi, kteří na tom parazitují,“ dodává Slavingerová. Podle jejích slov se z půjčky 10 000 korun může stát až půl milionový dluh. Záleží na čase, na tom, co člověk podepíše, poplatcích, penále, peníze stojí i právník věřitele, exekutor a soud. „I z korunových záležitostí se tak stávají tisíce. Vím o případu, kdy dotyčný člověk zaplatil pokutu za černou jízdu MHD, ale nezaplatil cenu jízdenky. Ta se vyšplhala až na dluh 16 000 Kč,“ varuje Slavingerová.
Na
Třebíčsku v současnosti běží projekt z fondů EU
Podpora sociálně vyloučených lokalit na Třebíčsku, kde je vysoké procento zadlužených. Mezi tyto lokality patří Třebíč, Ohrazenice a Kojetice. Projekt běží od března letošního roku a potrvá do února roku 2013. Jeho náklady činí čtyři miliony korun. Na
Vysočině je v současnosti
dvanáct sociálně vyloučených lokalit, kde mají dluhy prakticky
všichni. „Dealeři obcházejí dům od domu a nabízejí půjčky. Lidé si berou půjčky, aniž by přemýšleli, zda jsou schopni je splácet. Ale neplatí a pak se diví, že mají exekutora na sociální dávky, exekuci na nemovitost, nebo na mzdu. Pak to řeší tím, že pracují načerno,“ uvádí Hana Chloupková, vedoucí OP Třebíč. Podle jejích slov jsou rizikové i různé pojistky a stavební spoření. Lidé se na nás obracejí pozdě. Často už je na ně uvalena exekuce. „Málokdo se přijde poradit, než si půjčku vezme,“ říká Chloupková. Podle Aleny Slavingterové je důležité vyučovat tuto problematiku už na základních školách. Tento projekt je podpořen z Fondu Vysočiny v rámci prevence kriminality. „Kraj Vysočina tuto prevenci prováděnou občanskými poradnami velice vítá,“ uvádí Josef Pokorný z oddělení krizového řízení a bezpečnosti krajského úřadu s tím, že kraj má koncepci kriminality zpracovanou do konce roku 2011 a v součastnosti se připravuje koncepce nová. „Klasické jsou i půjčky na vánoční dárky. Lidé se pak v lednu a únoru diví, co to podepsali. V občanských poradnách se tato skutečnost projeví až mnohem později, protože lidé často ignorují výzvy k zaplacení,“ varuje Skalický. Největším problémem jsou údajně spotřební úvěry u nebankovních společností. „Přibývá lidí, které situace tlačí do rohu a případy jsou čím dál složitější. Počet konzultací na jednoho klienta poradny je také větší než před několika lety,“ dodává Slavingerová.
Autor: Eva Vorálková