
Nedávné využití tramvaje předchozím majitelem
Od podzimu roku 2012 tramvaj stála v depu v Krnově. „Na přelomu roku probíhalo výběrové řízení na renovaci, ale nikdo se do něj nepřihlásil. Než se rozhodneme pro další kroky, chceme mít vůz v Jihlavě. Trvá náš záměr uvést první vozidlo MHD v Jihlavě do co nejlepšího stavu,“ uvedl k převozu tramvaje z Krnova do Jihlavy primátor Jaroslav Vymazal.

Vyklizený vnitřek tramvaje
Příběh stroje vyrobeného ve
Štýrském Hradci začal
26. srpna 1909, kdy vyjel po dráze vedoucí z jihlavského Masarykova náměstí na hlavní vlakové nádraží. Od roku 1948 asi do roku 1956 tramvaj jezdila v Opavě, až do podzimu 2012 stála, už bez podvozku, na soukromé zahradě ve Slavkově u Opavy, kde sloužila jako seník.

Stěhování do Jihlavy
„Ač je ve špatném technickém stavu, jednoznačnou zásluhu na tom, že dodnes existuje, má její předchozí majitel. Na střeše tramvaje udržoval krytinu, skříň byla v suchu. Zabránil například i tomu, aby překupníci z vozu vybrali dobové smaltované tabulky s pokyny pro cestující a řidiče,“ ocenil tajemník Magistrátu města Jihlavy Lubomír Dohnal. Předchozí majitel aktivitu města Jihlavy v záchraně tramvaje oceňoval. „Pozvali jsme ho na případné slavnostní odhalení opraveného vozu. K našemu velkému zklamání se tohoto okamžiku pán nedočká, několik týdnů po prodeji tramvaje zemřel,“ poznamenal smutnou epizodu příběhu jihlavské tramvaje tajemník Lubomír Dohnal.

Jedna z historických fotgrafií
Myšlenka navrátit a opravit první vozidlo jihlavské MHD trvá nejméně od devadesátých let, zájem o vůz měly i mimojihlavské spolky historických vozidel. Impulsem pro aktivity vedoucí k návratu tramvaje číslo 1 do Jihlavy byla loni dokončená renovace secesního mostu U Jánů, který byl v roce 1908 vystavěn právě kvůli dráze pro tramvaje. Most tehdy nebývale moderní konstrukce nahradil původní, nepříliš starý ale nevyhovující dřevěný most s nízkou nosností. Na renovovaném mostu je několik desítek metrů kolejnic umístěných právě na upomínku dráhy, která vedla z Masarykova náměstí na hlavní vlakové nádraží.
Autor: Radek Tulis