Rakouský Gars oslavuje i smutní

Festival nad říčkou Kampou nedaleko od Hornu se koná za velkého zájmu veřejnosti už po pětadvacáté. O tom, že nejen u nás naráží kultura na jen velmi těžko odolatelné finanční bariéry, svědčí fakt, že Karel Drgáč, intendant českého původu, v Garsu končí. Jeho umělecké řízení festivalu Opern Air se neslučovalo s pojetím ekonomickým a manažérským. Festival bude sice v Garsu příští rok pokračovat Weberovým Čarostřelcem, ale již pod jiným vedením.

„Vždy se zamýšlím nad tím, co má děj opery, ale i její provedení přinést současnému divákovi. Je samozřejmě důležité, abych ani po tolika letech, co zde jako intendant působím, diváka nezklamal, aby ona pomyslná laťka, kterou jsem si nastavil hodně vysoko, zůstala na stále stejné úrovni,“ uvedl Karel Drgáč.
Nazpaměť zná partitury šedesát světových oper, spolupracoval s Leonardem Bernsteinem, Martinem Turnovským, působil na operních scénách v Mannheimu, Vídni, Tel Avivu, v Brně, Opavě, v Metropolitní opeře v New Yorku, řídil brněnskou operní scénu i Národní divadlo v Praze. Přednáší na Vysoké škole pro hudbu ve Vídni, vychovává mladé talenty a aktivně se věnuje otázkám dramaturgie. Za kulturní spolupráci České a Rakouské republiky získal několik ocenění, ve Vídni byl jmenován řádným Profesorem. V Garsu uvedl i Prodanou nevěstu.
„Inscenovat známou operu klasickým způsobem,“ svěřil se Karel Drgáč, „je velmi těžké. Divák se nesmí nudit, chce se bavit, ale my ho chceme i trošku poučit. Proto vyžaduji od všech účinkujících při představení koncentraci jejich sil. Je třeba, aby se vypjali – i přes rutinní divadelní provoz – k vynikajícím výkonům. Musí to být přesvědčivé, teprve pak je divák spokojen. Ono nám totiž nic jiného nezbývá, konkurence je veliká, počet podobných festivalů v Rakousku se každým rokem navyšuje o další,“ zakončil režisér.
I letos připravil Karel Drgáč divákům mimořádnou podívanou. Jak v sobotu, tak v neděli vždy od 20.00 máte tedy příležitost zaposlouchat se do nesmrtelné Rossiniho hudby v podání brněnských symfoniků pod taktovkou Ivana Paříka a obdivovat výkony operních sólistů, známých po celé Evropě, včetně českých a slovenských umělců. Když se k tomu přidají různé efekty na scéně i vynikající kostýmy Josefa Jelínka, jakož i na obloze blikající světélka letadel a všechno dění pozorující Měsíc… je to úchvatný zážitek na předlouhou dobu. Pro Karla Drgáče však už naposledy.

Autor: Pavel Kryštof Novák