Rodí se Relaxační park Bezděčka

S iniciativou přichází Sdružení Krajina, které po dohodě s městem připravuje záměr revitalizace prostoru nivy potoka Bezděčky, v úseku od obchodního domu Billa po Luční ulici. Objevit by se zde mohly nové stromy, tůně, naučná stezka nebo třeba zážitkový chodník. Před nedávnem se k záměru přidala i obecně prospěšná společnost Portimo, která zde navrhuje vybudování zázemí pro venkovní aktivity mladých lidí v podobě workoutového a parkurového hřiště. Lokalitou by mohla procházet i běžecká trasa, vedoucí od městských lázní směrem na Olešnou. Nápad pochází z dílny Tělovýchovné jednoty Nové Město. Smyslem záměru je podpořit přírodní funkce biokoridoru procházejícího městem a zároveň sem přivést, lidi kteří by zde měli možnost relaxovat příjemnou procházkou, něco nového se dovědět nebo potrénovat tělo sportem. Do projektu je zapojena také I. základní škola, jejíž ekotým se podílel například na vzniku přírodní učebny s několika tůněmi v lokalitě Hrnečnice u novoměstského koupaliště.
Niva Bezděčky tvoří přirozený biokoridor procházející intravilánem Nového Města na Moravě směrem od místní části Pohledec k centru města. V minulosti tvořila hranici mezi zastavěným územím města a volnou krajinou. Rozrůstající se zástavba postupně nivu pohltila. Došlo k regulaci toku a zástavbě části vlhkých luk v okolí. Asi nejvýraznějším zásahem byla stavba městské výtopny a později obchodního domu Billa. Nivu potoka dříve také negativně ovlivnila výstavba bytových domů, kterým musela ustoupit historická zástavba, přirozeně navazující na nivní louky.
Přesto si místo zachovalo část své přírodní hodnoty. Vyskytuje se zde řada druhů bezobratlých (vážky, brouci, motýli), obojživelníků (ropucha obecná, skokan hnědý, skokan krátkonohý, čolek obecný, čolek horský), plazů (užovka obojková) a ptáků (např. ledňáček říční). Bezděčka je přirozeným prostředím pro ryby, mimo jiné zde žije zvláště chráněná vranka pruhoploutvá.
Na podzim roku 2012 provedlo Sdružení Krajina po dohodě s městem a Správou CHKO Žďárské vrchy za účasti veřejnosti ruční čištění tůní. V dalším roce zde byl zaznamenán zvýšený výskyt obojživelníků. Před zásahem se v tůních rozmnožovali jen hnědí skokani, a i ti zde měli problémy, protože zazemněné tůně téměř vysychaly a nebyly v nich vhodné podmínky pro vývoj pulců. V následujícím roce tůně využilo 5 druhů obojživelníků včetně dvou druhů čolků.
Lokalitou prochází vycházkové stezky, využívané obyvateli města. Lokalita tím má nejen přírodní ale i osvětový potenciál. Nabízí se možnost revitalizovat toto území a doplněním vhodné návštěvnické infrastruktury vytvořit příjemné prostředí pro relaxaci a osvětu veřejnosti. Návštěvníci se tak dostanou do kontaktu s „divokou“ přírodou a zároveň získají základní informace o účelu biokoridorů a významu niv potoků a řek.

Autor: Tomáš Blažek