Krojované hody mají v Rouchovanech tradici od roku 1929. Vznikly pravděpodobně ze slavnosti dožínek. Po válce je zde dodržoval místní divadelní spolek, který vymyslel i čtrnáct hodových paragrafů, které se každý rok čtou pod májou. V paragrafech je mimo jiné i krásně zaznamenané rouchovanské nářečí, které návštěvníci hodů mohou slyšet u starších obyvatel obce. Letos se hody konají 25. a 26. září.
„Než v sobotu večer začne zábava a v neděli odpoledne zavádění, musí si paragrafy vyslechnout všichni přítomní včetně stárků. Mladí se nejvíce smějí tomuto: Všeci, co tancujó, musijó tancovat na tři cóle vod těla. Kdo be tak nedělál, pude do šatlave. Pro hospodské zase platí tento: Kdebe se plitl hospodské pánbičkovi do řemesla a michál be do vina vodo, chytne se, strči se mo hlava do putynke s vodó a musi piskat čtyri sloke pisničke – Teče voda proti vodě. A mně se nejvíce líbí tento: Žádná tetka ani bábina se nesmi párkum do toho plict. Debe se jim do toho pletla, dáme ji plict punčocho,“ řekla jedna z krojovaných Eva Fruhwirtová.
V současné době mají rouchovanské kroje na starost manželé Horcí, kteří každoročně píší zápisy o průběhu hodů. Jaroslav Horký navíc během hodů zastává funkci rychtáře.
Lidé mají o tradice zájem i v dnešní době, proto je cílem rouchovanských zpracovat historii hodů do tištěné podoby.
„Zájem mezi mladými o hody byl letos opravdu velký. Je dobře, když mladí mají sami zájem držet tradice. Hody jsou takovým obecním svátkem, kdy se sjíždí celá rodina do rodných Rouchovan, společně si zatancují, popijí víno a proberou, co se za ten rok událo,“ říká Eva Fruhwirtová, která drží rekord v počtu stárkování v kroji od roku 1930 a na závěr dodává: „Letos budu v kroji už po desáté a vždy je to pro mě velká čest. Svatováclavské hody drželi moji rodiče i prarodiče a já k tomu povedu i svoje děti“.
Autor: Martina Kovaříková
Martina Kovaříková
