Sokolové reprezentovali Vysočinu na Všesokolském sletu

O XV. Všesokolském sletu, konaném v Praze v Synot Tip Aréně, který byl vyvrcholením oslav 150. let založení České obce sokolské, bylo již napsáno mnoho. Byl jiný než slety předchozí, kterých jsem se osobně zúčastnila, ale stejně krásný.
Zcela odlišné byly ovšem podmínky, za kterých se konal. Cvičenci si museli plně zaplatit veškeré náklady, které se pohybovaly od 2000 do 2500 Kč z vlastní kapsy, na příspěvek od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR museli zapomenout a počasí, jako by si chtělo vyzkoušet, co dnešní Sokol vydrží. Bylo však zklamáno. Sokolové hrdě ustáli jak vysoké teploty, tak i silný déšť nejen při hromadném vystoupení.
V době neskutečného vedra, kdy se většina lidí chladila u vody, pochodovali rozjásaní Sokolové od těch nejmladších až po ty nejstarší spolu se zahraničními účastníky z mnoha zemí v tříhodinovém průvodu Prahou a rozdávali radost přihlížejícím divákům, kteří je nadšeně zdravili.
Druhým dnem brzy ráno začalo secvičování a zkoušky. Cvičencům naší župy skladby Jonatán ve věku od 6 do 11 let a Dávej ber v rozmezí 11 až 14 let z Přibyslavi trvaly každý den až do noci. Když se vraceli unavení a vyčerpaní pozdní Prahou do školy, říkala jsem si, že to nemohou vydržet. Opak byl pravdou.
Byli jsme ubytovaní v Tyršově ZŠ a MŠ v Praze Jinonicích, takže návrat z Vršovic nebyl zrovna jednoduchý, ale lepší ubytování a stravování jsme si nemohli přát. Milé a úžasné kuchařky připravily dokonce druhé večeře, aby vyhladovělé cvičence v noci nebudil hlad.
Po jídle, teplé sprše a pohádce na dobrou noc, kterou jim jejich cvičitelka Eva Šmídová každý večer přímo mistrně přečetla, všichni tvrdě usnuli, ráno v 6.00 je čekal budíček.
Druhou polovinu cvičenců tvořily naše skvělé ženy z Nové Vsi u Chotěboře a Uhelné Příbrami, skladba Česká suita a obdivuhodné seniorky a senioři z Přibyslavi, skladba Jen pro ten dnešní den, kterým ani při prudkém dešti při hromadném vystoupení nezmizel úsměv ze tváře. Byla jsem na všechny naše malé i dospělé cvičence hrdá a chtěla bych jim a jejich cvičitelkám upřímně poděkovat za atmosféru, kterou dokázali vytvořit, a právem si zasluhují obdiv. Všichni, i když velice vyčerpaní, byli skvělí, usměvaví, šťastní. Byl to náročný týden, ale plný nádherných lidských vztahů, které nám mohou všichni závidět a na který budeme všichni. Rádi vzpomínat Sokolové ukázali, že myšlenky Dr. Miroslava Tyrše jsou opravdu nadčasové.

Autor: Milan Pilař