Špitály napoleonských válek v Jaroměřicích nad Rokytnou

Vojenské jednotky rakouských, uherských a francouzských vojsk za početného doprovodu obyvatel města na čele s jeho starostou a dalšími představiteli a zahraničními hosty z Francie a Ruska vyrazily ráno z náměstí Míru v Jaroměřicích nad Rokytnou, aby se zúčastnily slavnostního odhalení pomníků a uctění památek padlých.

Prozkoumání existence údajných pohřebišť napoleonských vojáků v Jaroměřicích nad Rokytnou a jeho bezprostředním okolí začalo za podpory města v roce 2012.
Výsledkem bádání po událostech, jež se odehrály v Jaroměřicích v letech 1805 až 1814, je nejenom bližší určení míst posledního odpočinku napoleonských vojáků, ale i jejich označení a hlavně identifikace padlých vojáků, jejich přiřazení k pluku, okolnosti jejich úmrtí aj.). Všechny poznatky a výsledky pátrání zahrnuje publikace Kláry Čudrnákové Jaroměřice nad Rokytnou - co tu nechal Napoleon. Události let 1805–1814 - oběti války. Publikace je k zakoupení v MKS ve Špitále za 180 Kč.

U Jaroměřic zahynuly stovky vojáků

Dnes snad už bezpečně víme a máme doloženo, že šest vojáků, u nichž jsou známa jména a jednotky je pohřbeno u kaple sv. Josefa, dalších padesát na začátku cyklostezky směrem na Blatnici a že třetí hromadný hrob čítající 850 vojáků se nachází v místech u vlakového přejezdu na Bohušice.

U každého odhaleného pomníčku promluvili starosta Jaroslav Soukup a hosté, následovalo jejich posvěcení a krátká modlitba faráře Jana Kováře za zesnulé. Na závěr byly vypáleny čestné palby z pušek a děla. Velký zájem a účast veřejnosti korespondovaly s významem a dosahem celé sobotní slavnostní akce.
Vojenské jednotky se po krátkém odpočinku pod železniční tratí u bohušického přejezdu vydaly na cestu do Moravských Budějovic, kde uctili památku Napoleonova generála Jeana Boudeta, který zemřel a byl pohřben v Moravských Budějovicích v roce 1809. Poté se vrátily zpět do Jaroměřic, kde mezitím pokračoval program v místním Špitále.
V rámci prezentace rakouského a francouzského zdravotnictví v podání reenactorů ze Service de Santé se mohli diváci seznámit s nejrůznějšími chirurgickými nástroji, medikamenty, možnostmi zdravotní pomoci na bojištích v době války, s podmínkami, které v lazaretech a špitálech vládly, i rozdíly mezi francouzskými a rakouskými možnostmi lékařských vojenských zákroků. Diváci zhlédli názornou ukázku amputace nohy ve ztíženém válečném prostředí a průběh následné péče o zraněné válečníky.
Následovala přednáška Kláry Čudrnákové o napoleonských Jaroměřicích od roku 1805, kdy město zužovaly neúroda a hlad a navíc na něj dopadaly útrapy, spojené s válečnými událostmi a příchodem Francouzů a následně Bavorů, kontribuce a výpalné. Zvláštní důraz věnovala době let 1813 až 1814, kdy fungoval ve městě polní špitál č. 24 a kdy umírali lidé po desítkách a stovkách na následky epidemie břišního tyfu.
Diváci mohli díky videoprojekci nahlédnout do špitální knihy (matriky), kam se zapisovali zemřelí i s daty a příčinami úmrtí. Jejich jména jsou nepřesná, zapisovaná většinou foneticky, některé údaje v ní chybí, nicméně je to jeden z nejvýznamnějších zdrojů bádání v minulosti.
Zájemcům o historii města v době napoleonských válek byla v krátkosti představena publikace, zachycující konkrétně napoleonskou dobu v Jaroměřicích a shrnující dosavadní výsledky bádání.
Mezitím se vracely z Moravských Budějovic vojenské jednotky, které si zřídily tábor v Odpočinkové zóně, aby se zde v podvečerních hodinách představily divákům. Svoji výstroj a výzbroj tak postupně předvedla spojenecká armáda - rakouští polní myslivci a uherští husaři a francouzská armáda byla zastoupena gardovým námořnictvem, 30. řadovou pěchotou Voltižéřů, gardovými granátníky a dělostřelci a zdravotníky, jako byl gardový námořní chirurg, chirurg, farmaceut a sanitář. Ti všichni pak společně pózovali, fotili se a odpovídali na dotazy zájemců. O kulturní zpestření místní oblíbená hudební skupina Candrkáři.

Autor: Jana Bečková