Stará Říše vzpomíná na svého slavného rodáka

Absolvoval Karlovu univerzitu a nastoupil jako středoškolský profesor na reálku do Náchoda. Pod vlivem francouzského myslitele Léona Bloye opustil pedagogickou dráhu, vrátil se do Staré Říše a začal s pomocí rodiny a přátel vydávat edice krásných tisků – Studium, Nova et Vetera, Kursy, Archy, Dobré dílo. Na vydávání spolupracoval s vynikajícími ilustrátory Josefem Váchalem, Josefem Čapkem, Bohuslavem Reynkem. Na realizaci mnohých bibliofilií se podílelo i dvanáct dětí Josefa Floriana.

„Ty dědeček neposílal do školy, což ovšem ony dost těžko snášely. Učil je většinou domácí učitel. Některým dětem to nevadilo, ale moje maminka Maria tím vyloženě trpěla. Přesto se několik z nich vlastní pílí naučilo i několik jazyků,“ vzpomíná výtvarnice Juliana Jirousová.
Florianovo vydávání knih bylo spojeno s mnoha obtížemi. U titulů, které byly pravými knižními skvosty, byla část nákladu tištěna na různých ručních papírech a obrázky ručně kolorovány.
Josef Florian byl přítelem celé řady významných osobností, z nichž nad jiné vynikl francouzský malíř Georges Rouault, s jehož souhlasem vydal v roce 1915 krásné album jeho reprodukcí. Malíř byl edičním počinem tak nadšen, že věnoval Josefu Florianovi několik originálů.
V Josefu Florianovi odešla 29. prosince 1941 velká osobnost Vysočiny. Dnes ale ti, kteří se vydávají po jeho stopách, mohou ve Staré Říši navštívit jen jeho hrob, všechno ostatní, co tak miloval a s velkými obtížemi budoval, včetně proslulé knihovny, je navždy ztraceno.

Autor: Pavel Kryštof Novák