Tísňová linka 112 se zapsala do povědomí lidem i na Vysočině

Prostřednictvím tohoto jednotného evropského čísla tísňového volání se mohou lidé v nouzi dovolat pomoci záchranářů ve všech státech Evropské unie. V České republice obsluhují linku Hasičské záchranné sbory krajů. „V naší republice funguje čtrnáct callcenter linky 112. Jsou v rámci celé České republiky navzájem hlasově i datově propojena a jsou vzájemně zastupitelná. Znamená to, že v případě přetížení nebo výpadku centra v jednom kraji jsou hovory na linku tísňového volání 112 automaticky přesměrovány na další telefonní centra tísňového volání 112 v jiných krajích a volající tuto skutečnost vůbec nepozná.
Zatímco na linku 150 bylo v průběhu loňského roku v Kraji Vysočina směřováno 18 589 hovorů, tak linka 112 byla o poznání vytíženější. Počet volání na tuto linku se vloni v našem kraji vyšplhal na rekordních 129 950 hovorů, což je největší počet volání od roku 2008, kdy byla tato linka zavedena,“ přiblížila Petra Musilová, tisková mluvčí krajských hasičů.
Na jeden den tak podle informací Petry Musilové připadá v průměru více než 356 hovorů. Planých, ale také zlomyslných hovorů směřovalo na linku 112 v loňském roce 121 403, což je téměř 333 hovorů denně.
„Jako každý rok jsme také vloni zažili největší příjem volání v páteční podvečery a o víkendech. Někteří lidé se totiž po požití alkoholu voláním na tísňovou linku doslova baví. Vymýšlejí si různé události a historky, které se nestaly. Vůbec si ale neuvědomují, že linka 112 je technologicky velmi vyspělá a umožňuje nám lokalizaci volajícího. Už z toho se dá velmi rychle v mnoha případech posoudit, zda k ohlašované události opravdu došlo nebo zda si volající pouze vymýšlí. V mnoha případech potom stačí, aby operátoři linky upozornili volajícího, že na monitoru počítače vidí místo, ze kterého volá a také že je hovor nahráván. Spousta vtipálků si potom hovor hodně rychle rozmyslí. Zažili jsme ale také případy, že i přes upozornění nám někteří lidé volali třeba celou noc a někdy používali při komunikaci opravdu velmi nevhodný a místy i vulgární slovník. Problémem ale nejsou pouze podnapilí lidé či vtipálci. Velmi často na tísňovou linku volají také malé děti. Rodiče jim v dobré víře věnují mobilní telefon, o kterém si myslí, že už nefunguje a dítě velmi snadno vytočí 112. Na tuto linku tísňového volání se dá totiž dovolat bez SIM karty i bez kreditu. Staří lidé potom tuto linku velmi často zaměňují s linkou svého mobilního operátora či jinou informační linkou,“ dodal Martin Totek, vedoucí KOPIS HZS Kraje Vysočina.
Operátoři linky 112 jsou schopni odbavovat tísňové hovory nejen v češtině, ale i angličtině a němčině, v případě potřeby mají k dispozici softwarovou podporu i v dalších světových jazycích.

Pokud potřebujete pomoc hasičů, v případě rozsáhlejších mimořádných událostí, kdy je nutná spolupráce dvou a více záchranných složek.
V případě nutnosti při cestách v zahraničí.
Pokud si nedokážete vzpomenout na jiná tísňová čísla nebo si nejste jisti.
Linku 112 mohou využít osoby, které nehovoří česky. Operátoři tísňové linky jsou jazykově vybaveni.
Pokud budete řešit pouze zdravotní obtíže, trestný čin, atd., obracejte se přímo na národní čísla tísňového volání (150 hasiči, 155 zdravotnická záchranná služba, 158 policie, 156 městská policie).

Pro operátory a operátorky tísňové linky je velmi důležité, aby získali základní údaje o události, kterou chcete ohlásit. Při ohlašování prosím zachovejte rozvahu a klid. Operátorům sdělte:
Co se stalo.
Zda je někdo zraněn.
Kde k události došlo (město, ulice, číslo popisné domu).
Řekněte své jméno.
Nikdy nezavěšujte jako první. Operátor tísňové linky Vám položí doplňující otázky.
Po ukončení hovoru vyčkejte na zpětný telefonát, který ověří pravdivost nahlášené zprávy a sníží tak riziko, že se jedná o planý poplach.

Po novelizaci provedené zákonem č. 468/2011 Sb. s účinností od 1. ledna 2012 je možno fyzické osobě, která uskutečňuje zlomyslná volání na číslo tísňového volání, uložit v souladu s ustanovením § 119 odst. 7 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, pokutu do výše 200 000 Kč.

Autor: Milan Pilař