Tradiční vítání ptačího zpěvu v Brodě

První veřejné jarní vítání ptačího zpěvu zorganizovali milovníci ptactva v britském Birminghamu v květnu 1983. Podobná akce se uskutečnila v České republice poprvé v roce 1992 v Praze. A v roce 1994 se vítání ptačího zpěvu uskutečnilo také v Havlíčkově Brodě. Zásluhu na tom, že akce zdárně pokračuje už tolik let, má Václav Hlaváč, ředitel Regionálního pracoviště AOPK ČR CHKO Žďárské vrchy.

V sobotu 7. května ještě za tmy se účastníci akce vydali pod vedením Václava Hlaváče po trase parkem Budoucnost, dále pak podél toku Sázavy k lávce pod Humpoleckou, odkud se pokračovalo proti proudu Pivovarského potoka k ulici Rozkošská, podél areálu Psychiatrické léčebny k vodojemu a odtud k Pivovarským rybníčkům. Milovníci přírody si poslechli hlasy 36 druhů ptáků doprovázené poutavými komentáři Václava Hlaváče. Ptáci jsou významným indikátorem zdravého životního prostředí. Více než 60 % ptačích druhů žijících v České republice patří do kategorie ohrožených. Ptáky ohrožují především dva faktory – narušování potravního řetězce (například hnojení průmyslovými hnojivy a další používání agrochemikálií) a mizení jejich přirozeného prostředí (obecně snižování pestrosti nejenom druhů rostlin a živočichů, ale také typů ekosystémů a mozaikovitosti krajiny). V Lázničkově stráni nám Václav Hlaváč popsal negativní vliv elektrického vedení na ptáky. Závažným problémem je zraňování a usmrcování ptáků na nevhodných konstrukcích vysokého napětí v důsledku přeskoku elektrického výboje. Elektrický výboj vzniká propojením vodiče a konzoly nebo propojením dvou vodičů tělem ptáka. Vlivem nevhodně zvolených technologií je řada těchto zařízení smrtelně nebezpečných zejména pro středně velké a velké druhy ptáků od poštolky až po orla mořského, čápy a podobně. Z hlediska ochrany volně žijících druhů ptáků jsou obzvláště nebezpečné linky vedoucí otevřenou krajinou. Ptáci využívají sloupy jako jediné vyvýšené místo v bezlesé krajině k usednutí. „Ptáci zasažení elektrickým výbojem mnohdy nezahynou na místě, ale často až za mnoho dnů v důsledku vysílení či infekce nekrotických tkání. Během této doby se dokážou vzdálit od místa i řadu kilometrů,“ uvedl Václav Hlaváč.
K ochraně ptáků se používají plastové doplňky konstrukcí vedení. Tak zvané hřebeny, které brání dosednout ptákům do nebezpečných míst. Taková ochrana je realizována na sloupech elektrického vedení v Lázničkově stráni. Tříhodinové putování milovníků přírody po trase bylo zakončeno u Pivovarských rybníčků, kde byla ukázka odchytu a kroužkování ptáků a předvedení dravců ze Stanice Pavlov.

Úvodní foto: Zleva Václav Hlaváč vypráví o životě ptáků

Autor: Jaroslav Benák