Ve Valečově testují agrovoltaiku u brambor a sóji, první výsledky ukazují hlavně vliv závlah

Ve výzkumné stanici Valečov na Vysočině ověřují odborníci možnosti takzvané agrovoltaiky, tedy kombinace pěstování plodin a výroby elektřiny pomocí fotovoltaických panelů. Výzkumný ústav bramborářský sleduje, jak se v těchto podmínkách daří bramborám a sóji a jak jednotlivé způsoby hospodaření ovlivňují využití vody nebo odolnost rostlin vůči klimatickým podmínkám.

Pokusy probíhají mezi vertikálně umístěnými fotovoltaickými panely i na kontrolní ploše bez panelů. Součástí projektu je také podrobné měření půdních a meteorologických podmínek.

Ve Valečově porovnávají brambory i sóju

Na pokusných plochách výzkumníci sledují dvě odrůdy brambor a dvě odrůdy sóji. U brambor jde o českou ranou konzumní odrůdu Adéla a nizozemskou poloranou odrůdu Antonia. U sóji se testují rakouské velmi rané až rané odrůdy Acassa a Adessa, které jsou vhodné i pro podmínky Vysočiny.

Část porostů je zavlažována pomocí kapkové závlahy, další část roste bez doplňování vody. Stejný postup výzkumníci využívají také na ploše, kde fotovoltaické panely nejsou.

Zatím rozhoduje hlavně dostatek vody

Dosavadní pozorování ukazují, že největší rozdíl přináší kapková závlaha. Zavlažované porosty brambor i sóji dosahují lepších výsledků než rostliny pěstované bez dodatečného přísunu vody. Význam závlahy se letos projevil výrazněji kvůli nedostatku srážek a období vysokých teplot.

Mezi porosty u fotovoltaických panelů a kontrolní plochou bez panelů zatím výzkumníci výrazné rozdíly nezaznamenali. Částečné zastínění se podle průběžných výsledků neprojevilo ani jako výhoda, ani jako nevýhoda pro pěstované rostliny.

Senzory sledují podmínky každých patnáct minut

Součástí pokusu je automatické měření prostředí. Senzory zaznamenávají teplotu a vlhkost půdy, vlhkost vzduchu i množství srážek. Naměřená data se ukládají každých 15 minut a odesílají do internetové aplikace.

Podle průběžných měření dosahují noční teploty mezi panely vyšších hodnot než na kontrolní ploše. Průměrná denní teplota vzduchu je zde přibližně o půl stupně Celsia vyšší, zároveň půda mezi panely vysychá pomaleji. Konečné vyhodnocení ale bude záviset především na výsledcích výnosu a kvalitě hlíz brambor a semen sóji.

Výzkum pokračuje i u dalších plodin

Výzkumná stanice Valečov se věnuje také dalším pokusům na více než sedmi hektarech polí. Odborníci zde ověřují různé způsoby hnojení, ochrany rostlin nebo využití listových hnojiv a dalších pomocných látek.

Součástí výzkumu jsou také pokusy s bramborami určenými pro výrobu škrobu, na kterých spolupracuje Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Výzkumný ústav bramborářský.

Odborníci sledují také méně běžné plodiny, například jakon, batáty nebo šťavel hlíznatý. Jakon podle výzkumníků v podmínkách Vysočiny dobře prospívá, jeho širšímu pěstování ale zatím brání náročnější skladování a sklizeň.

Projekt propojuje české a rakouské partnery

Výzkum agrovoltaiky a dalších zemědělských postupů je součástí projektu Interreg TASTE – Technological Adaptation for Sustainable Transformation of the Agri-Food Ecosystem in the Upper Austrian-South Bohemian-Vysočina border region. Projekt propojuje partnery z České republiky a Rakouska, mezi významné partnery patří také Kraj Vysočina.

Cílem projektu je hledání postupů, které mohou pomoci zemědělství lépe reagovat na měnící se klimatické podmínky a současně efektivně využívat dostupné zdroje.