Většina lidí z Vysočiny považuje knihovnu za kulturně vzdělávací centrum

Lidí z Vysočiny se tázala společnost DEMA, která se zabývá průzkumem trhu a veřejného mínění. Výsledky ukázaly, že drtivá většina respondentů bere knihovnu jako kulturně vzdělávací centrum. Jen každý osmý s takovým označením nesouhlasí.

Souhlasné názory převažují ve všech okresech. Nejvíce zastánců se vyskytuje v okresech Pelhřimov (98 procent) a Havlíčkův Brod (95 procent), nejméně na Jihlavsku (74 procent). V okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou je to shodně 79 procent.

Vzdělanější lidé, výraznější souhlas

Názorová shoda panuje jak z hlediska věku, tak pohlaví. "Čím jsou lidé vzdělanější, tím je jejich souhlas zřetelnější. Knihovnu za centrum dění označuje také většina rodičů dětí předškolního i školního věku," konstatovala projektová manažerka společnosti DEMA Lea Jozífková.

Průzkum dále prozradil, že obyvatelé Vysočiny si obvykle s veřejnou knihovnou spojují možnost půjčovat si knihy a časopisy, věnovat se v jejích prostorách četbě a studiu plus naučit se pracovat s počítačem a využívat připojení na internet. Pro každého druhého dotázaného pak knihovna představuje místo, kde se lze setkávat s lidmi a přáteli.

Obyvatelé kraje také dávají knihovnu do kontextu s kulturně osvětovou činností. "Vidí ji jako místo, kde je možné prohlédnout si výstavu, účastnit se besed a přednášek nebo získávat specifické informace – místní, regionální, turistické," vyjmenovala Jozífková.

Nejen knihovnické a informační služby

Získaná data potvrdila, že knihovny plní řadu funkcí přesahujících rozsah základních knihovnických a informačních služeb. Především ale mají obrovský potenciál: kulturní a kreativní, informační a vzdělávací, komunitní.

"Z doprovodných komentářů vyplývá, že občané hodnotí jako přínosné aktivity, které se váží k lokálnímu dění a historii, a které upevňují sounáležitost s obcí. Knihovnu lze využít i jako místo vytváření alternativního prostoru k úředním místům, pro setkávání se nad problémem na neutrální nepolitické půdě, shromažďování názorového ohlasu a vytváření informační podpory městských a místních úřadů," prozradila manažerka.

Z analýzy dat vyplývá, že k názoru o důležitosti rozvoje činnosti knihoven komunitním směrem se nejčastěji kloní ti, kteří bydlí na venkově a v malých městech.

Autor: Lucie Pátková